Pečují o těžce postiženého blízkého doma a šetří státu i stovky tisíc měsíčně. Po jeho úmrtí se tito lidé ocitnou zcela bez peněz, podpora i důchody jsou nízké.
Nyní dvaasedmdesátiletá Věra Racková pracovala do roku 1986 jako redaktorka programu Československé televize Ostrava. V roce 1989 přivedla na svět třetí dítě.
„Porod se bohužel nepovedl. Dcera Zuzanka celý svůj život nechodila ani nemluvila,“ vypráví. Osmnáct let se o ni nepřetržitě starala v domácí péči. V roce 2008 dcera zemřela. To už Věře chybělo pár měsíců do penze. Přihlásila se na úřad práce a vzpamatovávala se ze ztráty.
Další ranou pro ni bylo, když si nechala vypočítat důchod. Vyčíslili jí ho na zhruba 6000 korun. „Nízkou částku mi vysvětlili tím, že péče je nekvalifikovaná práce, asi něco jako uklízečka,“ doplňuje.
Po nedávných valorizacích se jí důchod zvedal. V roce 2022 činil 11 tisíc, nyní je to 14 700 korun. „Vzhledem ke stoupajícím cenám to moc veselé není. Letos mi bude 73 let, ale uvažuji, že bych se nechala znovu zaměstnat a využila sociální pedagogiku, kterou jsem mezitím vystudovala na Ostravské univerzitě,“ přemítá.
Podobné problémy jako ona řeší v Česku více lidí. Doba osobní péče o člověka ve druhém až čtvrtém stupni závislosti se totiž při výpočtu důchodu takzvaně vyloučí. Výši penze tedy nesníží, ale dobu péče neocení.
Mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová uvedla, že existuje několik důvodů, proč pečující pobírají nízkou penzi. Péče například nemusela být vždy vykonávána v plném rozsahu a pečující částečně pracoval za nízký plat. Do důchodu pak byla v souladu se zákonem přednostně započtena doba pojištění získaná tímto zaměstnáním.
„Největší negativní dopad na výši důchodu mívají delší mezery v pojištění nekryté ani žádnou náhradní dobou. Tou bývá kromě péče i doba v evidenci úřadu práce,“ popsala Drmolová.
Nejčastěji jde podle ní o situaci, kdy dotyčný přestal pečovat, ale ještě nezačal pracovat, nebo dělal na nepojištěnou dohodu o provedení práce.
Pečujícím má pomoci nově schválená důchodová reforma. Jako novinku zavádí takzvaný rodinný vyměřovací základ, jenž ocení výchovu dětí a péči obecně. Při výpočtu důchodů se od ledna 2027 na dobu péče o osobu ve třetím a čtvrtém stupni závislosti bude nahlížet, jako by člověk pobíral průměrnou mzdu.
Stopli mu peníze a vypočetli podporu 5 tisíc
Už od sedmnácti let, kdy se ještě vzdělávala na střední škole, pracovala. To se psal rok 1979. Ve 24 letech se dnes dvaašedesátileté Lence Růžičkové z Brna narodil syn Marek, jenž trpěl svalovou atrofií. Starala se o něj 36 let. Nárazově si přivydělávala jako ekonomka. V lázních Marek v osmnácti letech onemocněl zápalem plic. Jeho stav se rapidně zhoršil a skončil na umělé plicní ventilaci. Dalších osmnáct let se jí tedy péče ještě více zkomplikovala. Ve 36 letech zemřel.
Do osmi dnů musela žena vyřídit všechny změny na úřadech. Na úřadu práce nechala zastavit příspěvek na péči a požádala o podporu v nezaměstnanosti. Zůstala totiž bez peněz. „Jako neformální pečující jsem neměla žádnou mzdu. Nicméně za 18 let péče o syna na plicním ventilátoru jsem státu ušetřila 48 milionů. Z výpisu zdravotní pojišťovny vím, že za deset dnů na lůžku následné intenzivní péče platila za Marka 77 tisíc korun,“ vypočítává Růžičková.
Podporu v nezaměstnanosti jí úředníci vypočítali na první dva měsíce 5500 korun, další dva měsíce 4400 korun a zbylých sedm měsíců 4000 korun. Jen za bydlení ovšem musela platit 7000 korun měsíčně.
„Odvolala jsem se nejdříve na úřad práce, pak na ministerstvo práce a sociálních věcí, ale zamítli to. Jelikož řízení přerušili, několik měsíců jsem nedostala ani korunu. Naštvala jsem se na stát a když byla v prosinci 2022 výhodná možnost odejít do předčasného důchodu, neváhala jsem,“ pokračuje Růžičková.
Výdělky se při výpočtu důchodu zohledňují od 1. ledna 1986. Tehdy ještě pracovala, Marek se narodil až v květnu 1986.
„Na výpočet důchodu zohlednili období od ledna do října 1986, a to mě zachránilo. Tehdy jsem vydělávala zhruba 2000 měsíčně, na tu dobu dobré peníze. Vynásobili to koeficientem nárůstu a vypočítali mi 18 tisíc korun. Okamžitě jsem to vzala. Ale stejně mi přijde, že by se stát za ty naše odpracované roky péče a ušetřené peníze k nám mohl chovat lépe,“ uzavírá.
Zástupci úřadu práce vzkázali, že situaci, do které se žena dostala, rozumějí a je jim líto. „I v tomto případě platí, že státní orgány mohou dělat jen to, co jim zákon umožňuje, tedy i v případě způsobu výpočtu podpory v nezaměstnanosti,“ uvedlo na dotaz Deníku tiskové oddělení.
Co radí ČSSZ
Pokud má žadatel o důchod období, kdy se mu kryje výdělečná činnost s náhradní dobou pojištění, může požádat o zhodnocení vyloučené doby místo nevýhodně nízkých příjmů. Žádost musí uplatnit nejvýše do třiceti dnů od přiznání důchodu.
Co se týče mezer v pojištění, radí úředníci sociální správy doplatit takzvané dobrovolné důchodové pojištění. Tak se zvýší počet pojištěných roků i výpočtový základ.
K dobrovolnému pojištění se lze přihlásit obvykle jen rok zpětně.
Nedáme je do ústavu
O své příbuzné doma pečuje až milion lidí. Zhruba 200 tisíc Čechů ale kvůli péči o své blízké nezvládá pracovat na plný úvazek, potýká se s nedostatkem peněz, mimořádným stresem, společenskou izolací a leckdy i rozpadem partnerských vztahů. Přesto se snaží vše zvládnout, aby nemuseli dát těžce nemocného blízkého do ústavní péče. Tím státu šetří spoustu peněz.
Jejich osudy se zabývá nový seriál Deníku.cz a organizace Neviditelní Nedáme je do ústavu.
Potýkáte se také s péčí o své nemohoucí blízké? Napište nám svůj příběh na email zuzana.hronova@denik.cz.
Zuzana Hronová
Brněnský deník
Přidejte odpověď