Na začátku byli zoufalí rodiče handicapovaných dětí, kteří neměli v Opavě kam dát své ratolesti. Centra denních služeb se dočkali po 20 letech. Dlouhá dvacetiletá cesta nakonec vedla ke zřízení Centra denních služeb v prostorách Seniorcentra v Opavě-Kateřinkách. Na začátku jeho vybudování stála potřeba rodičů dětí Klubu Eliška, který funguje při Speciální mateřské škole Eliška v Opavě.
Handicapované děti po skončení školní docházky neměly prostor, kde by dále smysluplně trávily svůj čas. To se psal rok 2004. Nyní už jsou z nich dospělí lidé. O strastiplné cestě k vybudování centra a hledání kompromisů Deník hovořil s Hanou Paterkovou, bývalou ředitelkou Speciální mateřské školy Eliška v Opavě a současnou předsedkyní Klubu Eliška, který handicapované děti, dospělé a jejich rodiče sdružuje.
Po skončení školy mohou smysluplně trávit svůj volný čas
Na začátek se jistě nabízí otázka, proč byl vznik centra natolik významný. „Vznik Centra denních služeb je důležitý pro stávající zájemce a taky pro další děti, které jsou zatím ve vzdělávacích zařízeních. Určitě se budou chtít i po ukončení vzdělávání posouvat dál a smysluplně vyplňovat dny dalšími aktivitami tak, aby nemuseli zůstávat ve stereotypu domácího prostředí,“ sdělila předsedkyně Klubu Eliška Hana Paterková. Péče o zdravotně postižené dítě či dospělého je náročná psychicky i fyzicky a možnost využít služeb denního centra či jiných sociálních služeb je pro rodiče potřebnou podporou.
V Opavě sice na obdobném principu funguje Denní stacionář Mraveneček, který provozuje Charita Opava, nicméně lidé mohou tuto službu navštěvovat jen do svých 50 let, a vznikala tak patová situace rodin, které nevěděly, co si dál počnout. Potřebných je navíc tolik, že jeho kapacity jsou nedostačující.
Jednání se protáhla na 20 let
Začátky jednání o potřebě denního centra pro osoby se zdravotním postižením začaly tedy v roce 2004, kdy svou pomoc nabídl tehdejší náměstek primátora Opavy Václav Klučka. „Dostali jsme doporučení vytvořit projektovou studii k našemu záměru a k její realizaci jsme získali padesát tisíc korun. Vznikla Optimalizační studie – centrum pro vzdělávání a volný čas tělesně hendikepované mládeže. Proběhla jednání s developerskou firmou, která by centrum podpořila devadesáti procenty finančních prostředků. Ta však chtěla záruky města, že zajistí provoz, bohužel toto tehdy zůstalo nepodpořeno,“ popsala nesnadné začátky Paterková a doplnila, že ředitelkou speciální školy byla do roku 2012.
V průběhu let následovala další jednání se zástupci města. „Většinou jsme se při všech schůzkách setkali s lidským přístupem a pochopením situace tělesně handicapovaných mladých lidí, u toho však také zůstalo, bez jakéhokoliv posunu vpřed,“ popsala dále předsedkyně Klubu Eliška.
Konečně svitla naděje
Naděje však Paterkovou ani rodiče dětí a dospívajících neopouštěly. Následovalo spoustu dalších jednání se zástupci města, organizacemi v Opavě, organizovaly se kulaté stoly, kde se nad problematikou vedla diskuze. Bez úspěchu. „Ke vzniku centra nepomohly ani výsledky ankety Fóra Zdravého města 2018, kdy námět Zřízení centra denních služeb a stacionáře pro zdravotně postižené získal nejvíce hlasů,“ rozvedla dále Paterková.
Světlo na konci tunelu se konečně ukázalo v roce 2023, kdy zastupitelstvo Opavy schválilo projekt na rekonstrukci nebytových prostor v Kateřinkách v Rolnické ulici se zaměřením na vznik Centra denních služeb pro osoby s lehkým a středním mentálním postižením, s kombinovaným postižením s kapacitou 10 míst. Hotovo bylo v roce 2024. Slavnostní otevření se uskutečnilo na začátku roku 2025. K nové sociální službě se tehdy vyjádřil i opavský primátor Tomáš Navrátil: „Podobné zařízení v Opavě opravdu chybělo a jsem moc rád, že se ho povedlo takto připravit a otevřít těm, kteří ho dnes využívají. Je v krajském měřítku jedinečné nejen svým zaměřením, ale i způsobem, jakým se klientům věnuje. Snahou města je podporovat všechny obyvatele bez výjimky, tedy i osoby se zdravotním postižením či omezením.“
Doplnil jej ředitel Seniorcentra Michal Jedlička: „Služba je určena zdravotně postiženým lidem a seniorům do osmdesáti let. Jejím posláním je poskytovat těmto lidem podporu při udržování a posilování jejich fyzických a psychických dovedností. To povede ke změně jejich nepříznivé životní situace, vyšší kvalitě života a vnímáme ji i jako prevenci rizika sociálního vyloučení z běžné společnosti.“ (Dolní věková hranice pro přijetí do služby je 19 let pozn. red).
Klienty sociální služby jsou i někteří členové Klubu Eliška
Nicméně roky čekání si vybraly svou daň. „Bohužel dvacet let byla dlouhá a nejistá doba, plná nadějí i zklamání a někteří naši členové si našli jiné možnosti nebo rezignovali. Věřím však, že si postupně do Centra cestu najdou,“ popsala realitu Paterková. Ohlasy klientů Centra denních služeb z řad členů Klubu Eliška jsou však velmi pozitivní. „V Denním centru se mi líbí všechno. Máme masírovací křeslo, budeme vařit, líbí se mi kašna a rybičky. Jsou tam hodné holky,“ řekla klientka Kateřina Juchelková.
Spokojený je i Marek Lokoč a na otázku, jak se mu v zařízení líbí, odpověděl následovně: „Jo, moc, bomba. Holky jsou super, je tu dobrá parta. Jsem rád, že to je.“ O své dojmy se podělil také Radim Weirich: „Všem moc děkuji, kraji, městu. Máme tam super pracovnice, všechny je tam miluju, i to co tam děláme, kvízy, amolety, mám rád masážní křeslo, díky.“
Eliška má v plánu úzce spolupracovat
Do budoucna Klub Eliška s Centrem plánují spolupráci, a to v možnosti provozovat v jeho prostorách některé volnočasové aktivity a klubové akce. „Náš klub již také v Centru denních služeb uskutečnil dva odlehčovací víkendy pro děti a mladé s kombinovaným zdravotním postižením a děti a mladé s poruchou autistického spektra,“ rozmluvila se Paterková o spolupráci.
Další aktivity Klubu jako jsou výtvarné kroužky, turistický kroužek, taneční kroužek a další probíhají ve Středisku volného času. „Využívat prostory střediska vzešlo z jednání a následné dohody s městem,“ osvětlila Paterková.
Potřeba vzniku bezbariérových bytů či bazénu
Deník zajímalo, jaké další aktivity Klub Eliška do budoucna chystá. „Chtěli bychom ještě podpořit vybudování bezbariérových bytů, tedy chráněného bydlení a umožnit tak lidem se zdravotním postižením osamostatnit se. Chceme tak i pomoci rodičům v případech, kdy se sami dostanou do situace, ve kterých nemohou o své dítě pečovat v důsledku nemoci či operace,“ popsala plány předsedkyně Klubu.
Jedním dechem dodala, že by uvítali a podpořili vybudování bezbariérového bazénu nebo Aquaparku, který v současné době v Opavě také chybí, a který by mohli využívat zdravotně postižení, maminky s dětmi, senioři a další občané.
Klub Eliška v letošním roce oslavil 30. výročí svého založení. Vznikl z iniciativy pracovnic Speciálně pedagogického centra pro tělesně postižené, které v letech 1993 až 2005 působilo v Mateřské škole Eliška. „Od začátku měl Klub moji aktivní podporu a od roku 2012, kdy jsem skončila na pozici ředitelky Mateřské školy Eliška až dosud. V Klubu, jak už jsem řekla, působím jako předsedkyně. Naši členové pro mě klubáci Elišáci, jsou skoro jako moje další rodina, stejně tak i svou rodinu zapojuji do našich aktivit,“ upřesnila dojemně Paterková.
Hana Paterková navíc v roce 2024 obdržela od města Opavy ocenění v sociální oblasti. „Ocenění bylo pro mě opravdu velkým překvapením a můžu říct, že mě to potěšilo a potvrdilo mi, že dlouhodobé úsilí věnované Klubu je správné a potřebné,“ uzavřela.
Vendula Čermáková
Opavský deník
Přidejte odpověď