Navigovaná chirurgie pomáhá lékařům přesněji operovat nádory v těle, čeští vědci teď vyvíjejí speciální navigační sondy v nano velikosti, které dokážou okraje nádorů doslova rozsvítit.
Chirurgové odstraňující rakovinové nádory v oblasti hlavy a krku stojí často před těžkou volbou, mají dát přednost zachování důležitých orgánů, jako jsou třeba hlasivky nebo hltan nebo bezpečně vyříznout celý nádor i za cenu, že pacient si ponese doživotní zdravotní následky. Pomoct v rozhodování může tzv. navigovaná chirurgie, v rámci které vyvíjejí čeští vědci speciální polymerní sondy, ty můžou do budoucna ukazovat chirurgům při operaci cestu.
V pořadu Věda Plus vítám Tomáše Etrycha, vedoucího oddělení biolékařských polymerů z Ústavu makromolekulárních chemie Akademie věd, jehož tým tento typ sondy vyvíjí. Pane Etrychu, jak si ty polymerní sondy vlastně představit, jak vypadají?
mluvčí 8, Takové malé objekty mají, řekněme, velikosti v nanometrové škále, to znamená, že pro nás jako pro člověka jsou neviditelné, jsou velice malé a jsou dokonce velice malé i vzhledem třeba k jednotlivým buňkám našeho těla.
moderátor A jak v těle pacienta při operaci fungují, pracují?
mluvčí 8, My ty sondy vyvíjíme tak, aby dokázaly najít tu nádorovou tkáň a v té nádorové tkáni se jakoby rozsvítili, to znamená, že oni vlastně putují tělem a putují v takovém stavu, kdy jsou jakoby vypnuté, a ve chvíli, kdy najdou tu nádorovou tkáň, tak se zapnou a vlastně celý ten nádor rozsvítí.
moderátor No, a v současnosti tedy nemají chirurgové žádný podobný nástroj, který by jim v rozhodování pomáhal.
mluvčí 8, No, mají, řekněme, takové jednoduché možnosti, mají…., využívají toho, že někdy nádorová tkáň trošinku jinak vypadá v rámci nějakého zobrazování, takže oni můžou vidět, že ta nádorová tkáň vypadá malinkato jinak než ta klasická tkáň a snaží se toho využít, ale tyto metody nejsou příliš, řekněme, pečlivé a často nedávají dostatečnou informaci.
Ondřej Látal, moderátor A předpokládám, že to se bavíme například i o neurochirurgii.
mluvčí 8, Ano, samozřejmě i u té neurochirurgie, ano.
Ondřej Látal, moderátor Jak se ty sondy do těla dopravují a jak dlouho tam působí.
mluvčí 8, V případě těch našich sond? My předpokládáme, že by se podávaly přímo do žíly a řekněme, že by měli působit zřejmě přibližně jeden den, což je tak akorát doba, během které by se mohla udělat právě ta plánovaná operace a mohlo by to pomoci těm chirurgům najít ten nádor a správně ho odstranit.
Ondřej Látal, moderátor Mohly by se vaše sondy hodit třeba na operace i jiného typu, ať už třeba jiné části těla než právě hlavy a krku, o kterých jsme teď mluvili, ale nebo třeba i jiného druhu onemocnění.
mluvčí 8, My si myslíme, že ano. A vlastně teď začínáme také spolupráci ohledně třeba metastatických ložisek, které se nacházejí v břišní dutině, kde si také myslíme, že by ty naše sondy mohly být poměrně úspěšné v tom, jak by mohly jakoby zobrazit ty malé nádory, které se tam objevují, a možná trošku hypoteticky by se dalo také uvažovat o tom, že bysme mohli takto zobrazovat třeba nějaké zánětlivé části organismu, pokud by to bylo potřeba.
Ondřej Látal, moderátor On ten váš výzkum je zatím, pokud mám správné informace, ve fázi preklinických studií, co to vlastně pro vás znamená, co je ještě potřeba v této fázi ověřit?
mluvčí 8, Máte pravdu, my vlastně v tuto chvíli ty sondy vyvíjíme spíše tak pro základní experimenty na zvířatech, to znamená na myškách, v případě větších zvířatech, a samozřejmě pokud bysme zjistili, že všechny ty sondy fungují a nejsou toxické a dají se použít, tak bysme potom mohli přejít vlastně k nějakému dalšímu testování na pacientech už jakoby lidských.
Ondřej Látal, moderátor A pokud teď, když se tedy koukneme hodně do budoucna, možná, ale pokud by to testování bylo i dále úspěšné? Za jak dlouho máte předpoklad, že by se tato technika mohla objevit na operačních sálech v nemocnicích? V praxi.
mluvčí 8, Jo. Děkuji za tu otázku. Já bych byl nejradši, kdyby to mohl být třeba i zítra, ale samozřejmě takto rychle to asi být nemůže. Já bych očekával, že to může být třeba v nějakým horizontu několika let.
moderátor Tomáš Erych, vedoucí oddělení biolékařských polymerů, Ústav makromolekulární chemie Akademie věd České republiky, byl hostem vědy plus. Děkuju vám.
Přidejte odpověď