Takřka 9 z 10 českých nemocnic hlásí nedostatek lékařů a sester. Nejhůře je na tom Středočeskýkraj, kde je dostupnost zdravotní péče nejnižší. Situace se navíc bude do budoucna zhoršovat, do roku 2050 bude každý třetí Čech senior. Kvůli stárnutí populace a úbytku pracovní síly poroste tlak na celý zdravotnický systém. Bez zásadní proměny se tak české zdravotnictví neobejde.
Řešením může být mimo jiné i telemedicína – tedy péče poskytovaná na dálku. Ta už se dnes v Česku testuje a využívá v praxi. Vyplývá to z analýzy projektu Silnější regiony.
Nedostatek lékařů i zdravotníchsester dnes pociťuje drtivá většina českých nemocnic. Podle dat Barometru zdravotnictví se s nedostatkem lékařů potýká 87 % zařízení, u zdravotních sester je situace ještě vážnější – personál chybí v 91 % nemocnic.
Dostupnost zdravotní péče se v Česku výrazně liší nejen mezi obory, ale i mezi regiony. „Nejvíce lékařů a lékáren v přepočtu na obyvatele připadá na Olomouckýkraj, nejméně jich je naopak ve Středočeském. Mimo geografických rozdílů lze pozorovat také rozdíly napříč jednotlivými obory. V Praze je například nejvíce zubařů na sto tisíc obyvatel, ale chybí praktičtí lékaři a pediatři,“ komentuje data Milan Marik z projektu Silnější regiony.
Ministerstvo zdravotnictví nedostatek lékařů řeší mimo jiné zefektivněním financování fakult. „Lékařské fakulty díky vládní podpoře vyprodukují v následujících 10 letech cca 19 500 nových lékařů. To je cca 40 % současné kapacity – už letos z lékařských fakult poprvé vyjde více absolventů,“ říká Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví.
Navýšení počtu absolventů ale nestačí, neřeší totiž nerovnoměrné rozložení kapacit lékařů v rámci ČR. Proto ministerstvo zřizuje tzv. rezidenční místa, kdy se finančně podílí na specializačním vzdělávání lékaře.
Nedostatek lékařů zhorší stárnutí populace. Po roce 2050 bude každý třetí Čech senior Samotné navýšení kapacit ale stačit nebude. Do budoucna totiž poptávka po péči ještě kvůli stárnoucí populaci vzroste a současně ubude lidí v produktivním věku, čímž se sníží pracovní síla.
Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, nyní senioři tvoří 20 % české populace, v padesátých letech se už ale bude jednat o 30 %. Jejich počet v hrubých číslech přitom vzroste o milion. Česko tak bude mít méně pracovní síly, a naopak více lidí v důchodovém věku.
Zdravotnictví proto bude muset v příštích letech projít zásadní proměnou, která mu umožní reagovat na současné i budoucí výzvy. Patřit mezi ně může silnější důraz na prevenci, efektivnější využití kapacit lékáren, přechod od institucionální k domácí péči nebo například snaha přilákat lékaře ze zahraničí.
Významnou roli v budoucnosti zdravotnictví sehrají ale také technologie a tzv. telemedicína – tedy poskytování péče na dálku. „Pokročilejší využití telemedicíny ve zdravotních službách je podle VZP nezbytné i s ohledem na stárnutí populace nejen pacientů, ale i samotných lékařů, a také na možnosti moderních technologií, které stále přetěžovanějšímu systému mohou generovat významné úspory,“ uvádí Viktorie Plívová, tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Praktické využití moderních technologií ve zdravotnictví už v Česku funguje. Zajímavostí z minulého roku však byla operace tříselné kýly na dálku. Lékaři z Ústřední vojenské nemocnice v Praze ji úspěšně provedli ve spolupráci s Vojenskou nemocnicí v Brně přes tzv. satelitní most. Klíčovou roli přitom sehrála privátní 5G síť.
„Umožnila spolehlivý přenos obrazu mezi operačními týmy. 5G technologie zajišťuje velmi nízkou latenci a vysokou přenosovou kapacitu – což jsou parametry, které běžné veřejné sítě garantovat nedokážou,“ vysvětluje Jakub Kopecky, ředitel pro Industry 4.0 ze společnosti T-Mobile. Takováto spolupráce na poli telemedicíny a specificky telechirurgie přitom není žádnou novinkou.
„Jedná se o specifický obor, díky kterému by méně zkušený chirurg měl být v krizové situaci schopen na dálku provádět složitější výkon za asistence vysoce specializovaného odborníka. Tato technologie je určena pro výjimečné krizové situace,“ vysvětluje Václav Masopust, ředitel Ústřední vojenské nemocnice.
Kromě mimořádných událostí však nachází uplatnění i v oblasti vzdělávání: „Zjistili jsme, že tato technologie přináší širší možnosti zejména ve školství. Student se díky 3D přenosu a možnosti komunikace může virtuálně stát součástí operačního týmu i na dálku.“
Rozvoj telemedicínských zákroků naráží mimo jiné na technické překážky. Kromě spolehlivého vysokorychlostního internetu je potřeba také speciální technika, software a kompatibilita mezi různými systémy. Ačkoliv zmíněná operace potvrdila, že technologie již existují, jejich plošné zavádění do praxe není jednoduché.
„Ne všechny nemocnice mají přístup ke spolehlivému a rychlému připojení, které je pro tyto aplikace nutné. Dále chybí standardizace a vzájemná kompatibilita technologií, což jejich nasazení do praxe komplikuje. Významnou roli hrají také legislativní a regulační otázky, například ochrana dat nebo odpovědnost za výkon operace na dálku. A v neposlední řadě je potřeba vyškolit zdravotnický personál,“ upozorňuje Jakub Kopecky z T-Mobile.
Vojenskánemocnice v Brně ve spolupráci s T-Mobile testuje provoz privátní 5G sítě, která umožňuje rychlý a bezpečný přenos velkých objemů dat i propojení se vzdálenými zdravotnickými zařízeními.
Pouze polovina Čechů má přístup k elektronickým zdravotním údajům. Průměr EU činí 79 % Ačkoliv technologie, umožňující vzdálenou péči, existují, běžná digitalizace českého zdravotnictví stále zaostává. Jen necelá čtvrtina ordinací umožňuje online objednání, online konzultace pak nabízí 18,3 % z nich.
Výraznější pokrok nastal pouze v oblasti elektronických receptů, podle Českéhostatistickéhoúřadu je aktuálně umožňuje 36,3 % ordinací, což je čtyřikrát více než v roce 2016.
Pacienti často ale nemají ani přístup k elektronickým zdravotním údajům. V analýze Evropské komise Česko získalo skóre 0, což znamená, že do svých zdravotních údajů může nahlédnout méně než 19 % populace. Pokud lidé potřebují přístup do svých záznamů nebo z něj potřebují výpis, musí to řešit přes svého doktora, což stojí čas lékaře i pacienta. V celkovém hodnocení elektronického zdravotnictví pak Česko získalo skóre 52 %, tj. druhé nejhorší v evropské sedmadvacítce.
V loňském roce parlament schválil novelu zákona o zdravotních službách, která poprvé v českém právním systému definovala pojem telemedicína. Letos ji doplnila Vyhláška o telemedicínskych službách, jež stanovuje technické a bezpečnostní požadavky pro jejich poskytování. „Nová vyhláška řeší zejména kvalitu a bezpečnost komunikace či šifrování, způsob prokázání identity pacienta i lékaře a také otázku souhlasu nebo nesouhlasu pacienta s nahráváním záznamu komunikace. Na tyto podmínky se relativně dlouho čekalo, ačkoliv je telemedicína v několika lékařských oborech již velmi běžná,“ vysvětluje Barbora Dubanská, členka správní rady Ministra zdraví a expertka na právo ve zdravotnictví.
Fungující příklady telemedicíny dnes najdeme například v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. V Moravskoslezskémkraji od roku 2023 běží pilotní projekt tzv. TeleMed Pointů, které umožňují na vybraných místech provádět základní vyšetření a na dálku je konzultovat s lékařem.
Ve FakultnínemocniciOstrava navíc od roku 2020 funguje Centrum telemedicínských služeb, zaměřené na dálkový monitoring pacientů. Ten pomáhá zvyšovat dostupnost péče a zachytit včas potenciálně závažné komplikace. Například u několika chronických pacientů zde lékaři díky každodennímu sledování zdravotního stavu včas diagnostikovali nástup sepse a okamžitým zásahem zabránili zhoršení stavu.
Dlouholeté zkušenosti v této oblasti má i Olomoucký kraj, kde funguje Národní telemedicínské centrum. To se věnuje například vzdálenému monitoringu onkologických pacientů a dalším praktickým aplikacím telemedicíny.
Zdroj: www.silnejsiregiony.cz
Přidejte odpověď