ČRo Věda plus
Přezdívá se jí klobouk smrti. Nebezpečná je hlavně proto, že po jejím snězení nemají lidé žádné příznaky otravy. Klidně i 12 hodin, přitom ale stačí i malý kousek a může způsobit selhání jater i smrt. Řeč je o muchomůrce zelené.
Kvůli otravě houbami loni podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky skončilo v nemocnicích zhruba 200 lidí a dva z nich zemřeli. Ty nejtěžší případy mají na svědomí právě muchomůrky zelené. Je muchomůrka zelená opravdu naší nejjedovatější houbou?
mluvčí 8, Přesně tak. Spolu s pavučincem plyšovým je to nejjedovatější houba, na kterou můžou houbaři v Česku narazit. Problém navíc je, že vypadá nenápadně, snadno si ji tak člověk splete s jedlou houbou, nejčastěji se žampionem nebo bedlou. Příznaky otravy se obvykle objeví velmi pozdě. Za 6–12 hodin přichází těžký průjem, zvracení nebo bolesti břicha. Po prvních hodinách nevolnosti se pacientovi částečně uleví, ale právě v této době se děje v organismu to nejhorší, toxiny napadají játra a ledviny můžou poškodit i slinivku nebo srdce. Zásadní je proto vyhledat pomoc co nejdříve.
A co by tedy měli udělat lidé jako první věc, pokud pociťují po snědení houby nevolnost?
mluvčí 8, Tam záleží na jejich stavu, pokud jsou příznaky velmi mírné nebo žádné a jen mají podezření, jestli houby, které snědly, byly opravdu jedlé, můžou se nejprve obrátit na toxikologické informační středisko.
Daniela Pelclová ze střediska při klinice pracovního lékařství První lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Je dobře zavolat taky na toxikologické informační středisko, které funguje nonstop ve dne v noci a je tam možno probrat příznaky, je tam možno probrat i vzhled té houby a můžeme dát kontakt na odborníka, mykologa, který to upřesní, může upřesnit potom odběrem krve, moče, kde se ty toxiny identifikují.
mluvčí 8, Co dělat, když už lidé pociťují první příznaky?
Eva Kyslichová, přednostka kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM Ve chvíli, kdy pociťujeme příznaky a víme, že jsme jedli houby a máme podezření na to, že to mohla být buď nejedlá, nebo dokonce jedovatá houba, určitě je na místě v rámci první pomoci, když je to časně, tak nebránit se tomu zvracení, vzít si aktivní uhlí, 3–5 tablet rozkousat, spolknout a pokud ty příznaky neodeznívají, tak velmi rychle zavolat lékaře, eventuálně, když je to hodně závažný stav, tak záchranku.
mluvčí 8, Pro lékaře je pak zásadní, jakou houbou se pacient otrávil. Pomůže si houby předem před konzumací vyfotit nebo s sebou přivést odkrojky hub.
mluvčí 3, my jsme národem houbařů, přesto u nás často panují nejrůznější mýty kolem sbírání a konzumace hub. Můžeš některé z nich vyvrátit?
mluvčí 8, To je pravda. Možná jste někde slyšeli, že na otravu pomáhá mléko. Podle lékařů z pražského IKEMu naopak může mléko situaci i zhoršit, protože zpomalí vyprazdňování žaludku a urychlí vstřebávání. Jedu do krve, jak už zmínila lékařka Eva Kyslichová, velmi dobré je nasadit aktivní uhlí prakticky v neomezeném množství, protože se ho nemůžeme předávkovat. Dalším mýtem je, že jedovatá houba je výrazně barevná, přitom právě vůbec ty nejjedovatější houby můžou být nenápadné, bílé nebo hnědé. Podle lékařů je taky častým mýtem to, že když projde houba mrazem nebo tepelnou úpravou, jed se vyloučí. Pravdou ale je, že toxiny se zmražením, vařením ani smažením z houby neztratí a jsou dál stejně nebezpečné jako čerstvé, a to i po několika letech.
mluvčí 3, Moc děkujeme za příspěvek, přejeme velkou opatrnost a dobrou chuť při houbové smaženici.
Přidejte odpověď