ČRo Věda plus
horká noc pro mnohé lidi může znamenat i noc, ve které se kvůli nezvykle vysokým nočním teplotám dobře nevyspí a jejich tělo si pořádně neodpočine.
i na noční spánek se musíme připravit. Jak? Tak na to se teď budu ptát Dr. Marie Born ze třetí lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Paní doktorko, co můžeme v těchto horkých dnech udělat pro to, aby se nám spalo lépe nebo nejlépe dobře.
mluvčí 10 Zdravý spánek je určitě jeden z hlavních pilířů pro naše celkové zdraví. No, abychom se dobře vyspali, tak je fajn začít už se připravovat přes den, určitě se vyhýbat přímému slunci, dostatečně pít, obecně se vyvarovat dehydrataci, když budeme dostatečně hydratováni, tak se nám bude líp spát, naše ledviny si spíš odpočinou.
mluvčí 3, Ledviny, promiňte, že vám skáču do řeči, ledviny si spíš odpočinou v noci, když se před spaním napijeme. Jako laikovi mi to nezní úplně logicky.
mluvčí 10, Ne, myslím s tím přes den bychom měli dbát na naší hydrataci a ledviny pak nebudou muset tolik v noci pracovat, aby naše homeostáza, to naše ekvilibrium v těle bylo v pořádku. Doufám, že to dává smysl.
mluvčí 3, Teďka už ano.
mluvčí 10, Určitě bychom se měli hydratovat spíš vodou, než alkoholem nebo kofeinem, protože oba tyto nápoje snižují kvalitu spánku obecně a přispívají zase k dehydrataci, jsou prostě močopudný, no, a v té místnosti, kde budeme spát, tak by měla být co nejnižší možná teplota, a to je určitě teď pro mnohé z nás těžké, ale můžeme si trošku pomoct, měli bychom větrat spíš ráno a večer, ale přes den určitě ne. Jestli máme žaluzie, tak určitě zatáhnout.
doma se snažit ani nevařit v tyto dny, spíš si připravit něco studenýho.
mluvčí 3, A promiňte, že tedy přerušuji. A určitě může pomoci, když zchladíme svoje tělo před spaním, třeba studenou sprchou?
mluvčí 10, Jo, určitě to je skvělej nápad. Když už teda bude večer, tak se určitě můžeme zchladit, ne asi úplně ledovou vodou, protože to taky může působit teplotní šok pro tělo a paradoxně by to třeba mohlo i zrychlit tepovou frekvenci, a tím bychom se mohl spíš zahřát, takže spíš jako chladnou, ale ne ledovou a je skvělý si ochladit místa, kde jsou tepny co nejblíž k povrchu těla, to znamená u kotníku, v tříslech, paží, kolem krku, tam máme ty velký tepny, který nás můžou ochladit, když je zchladíme.
mluvčí 3, A ještě by mě zajímalo, jestli je pro tělo lepší, když za těchto velmi horkých dní i nocí nemáme na sobě vůbec nic. Anebo byste doporučovala třeba po vzoru severoafrických zemí, kam třeba mnozí jako turisté jezdí, jezdí na dovolenou raději nějaký lehký oblek. Mám na mysli i lehké pyžamo.
mluvčí 10, A já si nejsem jistá, jestli na tohle máme vědecká data a myslím, že to bude hodně individuální. Jak je to komu pohodlný? Určitě něco lehčího, nějakou velkou noční košili, ale můžeme klidně spát i nahatý. Je fajn mít připravenou třeba pokrývku, protože v průběhu noci se bude ochlazovat, i tím, jak budeme spát, tak tělo se ochlazuje a pak se nám ta přikrývka bude hodit, ale je to fakt hodně individuální.
mluvčí 3, A teplé noci také přímo vybízejí k tomu spát při otevřených oknech. Řekla byste, že je to vhodné nebo spíše ne?
mluvčí 10, No, opět je to hodně individuální. My, co žijeme ve městě, máme tu smůlu, že tu máme hodně znečištěný ovzduší, máme tady světelný znečištění a i hlukový znečištění. A to nepřispívá ke kvalitnímu spánku. Takže když bychom bydleli někde u rušné ulice, budila by nás auta, to je taky problém, ale zároveň potřebujeme si zchladit, takže možná je nasnadě vyzkoušet třeba špunty do uší.
mluvčí 3, No, a někdo i v Čechách už nedá dopustit na klimatizaci a dokonce jí nevypíná ani v noci. Jak se na to díváte jako lékařka?
mluvčí 10, Klimatizace je určitě skvělý pomocník. Teď prostě budeme mít mnohem větší vedra, budou ty vedra intenzivnější, delší a pomůže nám to, abychom byli ve větší pohodě, abychom mohli bezpečněji žít a pracovat. Zároveň klimatizace jako taková přispívá k oteplování planety, protože většinou ta elektřina pochází z fosilních paliv a v klimatizaci jsou plyny, který jsou velmi potentní skleníkový plyny. Takže to chci, abychom všichni brali v potaz. Co se toho spánku samotnýho týče, tak je důležitý, aby nám nebyla moc velká zima, abychom neprochladli. Obecná poučka je, aby bylo o 5–7 stupňů míň vevnitř, než je venku, když používáme klimatizaci, a je důležitý, abychom nespali přímo pod tou klimatizací, protože to bychom pak mohli prochladnout a lidi mívají pak i angíny, třeba.
mluvčí 3, No, a právě, když teď zmiňujete angíny, tak ty bývají důsledkem prochladnutí, anebo naopak častěji nějakého přehřátí, když jde o mikrobiální infekci?
mluvčí 10, Spíš prochladnutí, protože pak to znamená, že to tělo se nemůže bránit těm mikrobům, který s náma normálně žijou a ty se pak tam mají dobře, takže spíš u toho prochladnutí to víc vídáme.
mluvčí 3, Dodává Marie Born ze třetí lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Děkuji za váš čas a za rozhovor, na slyšenou.
ČRo Plus
Přidejte odpověď