ČT 1
Na etiketách potravin se objevuje čím dál víc a víc informací a orientace v nich nebývá snadná. Pomůže nám s ní další host, kterým je Martin Štěpánek, ředitel odboru potravinářského z ministerstva zemědělství.
Pane řediteli, jaké informace na obalech jsou vlastně pro nás ty nejdůležitější.
Martin Štěpánek, ředitel odboru potravinářského z ministerstva zemědělství
——————–
Tak na obale potravin máme jak řadu dobrovolných informací nepovinných, tak i řadu povinných informací, kromě té základní informace, jako je název potraviny a množství potraviny, bych zmínil složení potraviny ze složení, které musí být na každé etiketě uvedeno, se mimo jiné dozvíme, z jakých surovin byla potravina vyrobená. Z toho složení vyplývá to sestupné pořadí, to znamená, v jakém množství ta daná surovina byla do potravin přidána ze složení, se dozvíme informaci o alergenu, můžeme se tam dozvědět informaci o množství nějaké složky, která je zdůrazněná na obale, máme li nějaký ovocný jogurt, tak ta ovocná složka musí být uvedena v tom složení, v procentickém zastoupení, takže primárně složení, dále informace týkající se data minimálně trvanlivosti, případně data spotřeby, tam je určitý rozdíl. Určitě. Informace o podmínkách úchovy těch potravin, od roku 2016 musí na všech potravinách být tabulka výživových údajů, takže se dozvíme informaci o obsahu tuku, cukru, bílkovin a soli.
Barbora Černošková, moderátorka
——————–
Jsou stanoveny nějaké podmínky, jakým způsobem mají být ty informace prezentovány?
mluvčí 5,
——————–
Takže první podmínka pro informování spotřebitele, v České republice musíme mít ty informace na etiketách v jazyce českém, takže je-li potravina dovezena ze zahraničí, tak musí být nějaká přelepka nebo tam musí být nějaký překlad a vše musí být v jazyce českém. No, a pak je to takové pravidlo, které říká, že ta informace musí být přesná, jasná, srozumitelná a čitelná, legislativa to trošku vylepšuje ještě v tom smyslu, že všechny ty povinné informace musí být na obale uvedeny v minimální velikostí 1,2 milimetru a samozřejmě s nějakým předpokladem, že ta informace musí být srozumitelná, tj. že musí být zachován dostatečný kontrast mezi tiskem a pozadím. To jenom vysvětlím v tom smyslu, že pokud budete mít ten text v bílém formátu, na stříbrném pozadí, tak ještě nevyřešíte tu srozumitelnost, takže v tomhle tom případě ta srozumitelnost je důležitá a ta velikost 1,2 mm obecně to je vnímáno jako velikost novinového písma, takže je tam zajištěn ten kontrast tisku a pozadím, tak ta informace Je čitelná a rozhodně důležité opravdu, i když to působí třeba úsměvně na první pohled, tak je to rozhodně důležité
je nutné, aby tam byl výrobce uvedený?
mluvčí 5,
——————–
Tak obecně z potravinového práva nevyplývá, že by na všech potravinách musel být uveden výrobce, ten subjekt, který je na etiketě uveden, je odpovědný za informace a za tou potravinou, kterou uvádí na trh. My se z toho bohužel nedozvíme, zda to je výrobce, prodejce, distributor, ale může to být jeden z těchto subjektů, takže výrobce povinný není, ale možná bych zmínil, toto jsou balené potraviny, ale máme v tržní síti taky nebalené potraviny, standardně prodejní pult v obchodní řetězci, kde jsou prodávány nakrájené salámy, sýry nebo lahůdky, tak tady je povinná povinnost uvádět výrobce potravin, takže tady jako spotřebitel se toho výrobce dozvíme.
Barbora Černošková, moderátorka
——————–
Jakým způsobem se jako spotřebitel dozvím zemi původu toho výrobku.
mluvčí 5,
——————–
Tak zemi původu se dozvím pouze u těch potravin, u kterých mi to legislativa stanovuje, je zde určitý výčet komodit, položek potravin, kde to je povinné a já zmíním například maso čerstvé nebo balené maso, takže všechny druhy masa, ať už je to hovězí, vepřové, drůbeží, skopové, tak u těchto typů výrobků se dozvíme zemi původu. Dále povinnost deklarovat zemi původu u ovoce, zeleniny, tak to taky spotřebitelsky určitě vnímáme u medu, u ryb, dále u skořápkových plodů, například.
Barbora Černošková, moderátorka
——————–
Ty přelepky nebo ty etikety mají také různý tvar a někdy je to tvar oválu, to má nějaký význam?
mluvčí 5,
——————–
Tak ten ovál je často zaměňován s informací o původu potraviny, na každé potravině, která je živočišnou původu, mléčné výrobky, masné výrobky, musí ten ovál být uveden, on neindikuje původ, on indikuje vlastně subjekt, výrobce toho produktu v tom smyslu, že ta potravina došla nějakým způsobem k nějaké hygienické manipulaci, k poslední manipulaci potraviny, což jedině znamená, že tam bylo vyrobeno, to může být typicky třeba balírna, takže máme-li na obale uvedený cz a nějaké číslo, tak je to identifikace subjektu, ale není to informace o původu potraviny.
Barbora Černošková, moderátorka
——————–
To je důležitá informace i pro nás, jak tedy poznáme, jestli ta potravina je česká.
mluvčí 5,
——————–
Tak zase obecně jako u toho výrobce není stanovena povinnost, aby na všech potravinách byl původ, to jsme si už řekli před chviličkou, takže ten původ je stanoven, to jsem řekl, u toho masa, u těch dalších vybraných položek a dále bych se zaměřil na potraviny, které jsou označeny českou vlajkou nebo jakýmkoliv symbolem, který odkazuje na Česko, na původ České republiky, tady zákon o potravinách v roce 2017 vlastně stanovuje nějaký parametry, kritéria, pravidla, kdy lze odkazovat na původ České republiky, takže je li tato informace uvedena na obale, tak je zde garance, že ta potravina je českého původu.
Barbora Černošková, moderátorka
——————–
V dnešní době se hodně klade důraz, zvlášť v souvislosti se zdravým životním stylem, na nějaké kvalitní potraviny, abychom kupovali dobré kvalitní potraviny, poznáme nějak kvalitní potravinu z toho obalu?
mluvčí 5,
——————–
Tak to je složitější téma. Samozřejmě těch aspektů pro tu kvalitu může být řada, ať už je to složení potraviny, množství přídatných látek, tradiční výroba, technologie nebo třeba i bioprodukce, vlastně i odkaz na nějakou regionalitu a půdu atd. každopádně my jako ministerstvo zemědělství se tomu snažíme jít naproti v tom smyslu, že nějakým způsobem administrujeme značky kvality, já bych zmínil značku kvality Klasa, která právě se snaží to, co jsem teď vyjmenoval, nějakým způsobem pojmout, uchopit a tomu spotřebiteli předat tu informaci v tom smyslu, že je li ta potravina označena tímto symbolem, tak vykazuje nějaký nadstandard, nějakou kvalitu, která je v souladu s právními předpisy. Takže to je ta Klasa a vedle toho bych ještě asi zmínil projekt Regionální potravina, která je také takovým systémem, který samozřejmě primárně se zaměřil na tu kvalitu potravin, ale s určitým zaměřením na původ té potraviny směrem k regionům. My to máme provozováno, realizováno v rámci regionu, které kopírují vlastně kraje České republiky, takže máme nějakých 13 typů regionálních potravin a tam je silná vazba na ten původ, na region, na ty malé výrobce.
Barbora Černošková, moderátorka
——————–
Ráda potvrzuju. Já jsem nedávno byla ve Zlínském kraji na jedné takové krásné akci a rozhodně regionální potravina tam zaznívalo. Často může na té etiketě být nějaké, nevím, řekněme, nějaké zdravotnické tvrzení nebo něco podobného.
mluvčí 5,
——————–
Tak zase máme Legislativu stanovující pravidla pro používání výživových tvrzení a zdravotních tvrzení, jenom v krátkosti výživové tvrzení je vlastně odkaz na nějakou živinu, na nějaké tvrzení, které souvisí s obsahem soli, cukru, tuku, zas, když mám na obale se sníženým obsahem cukru nebo bez soli atd. tak to je pro nás výživové tvrzení, jsou na to nějaké kritéria, kdy lze použít tyto termíny a pak máme tzv zdravotní tvrzení, která jsou opět stanovena, jsou vymezená, jsou taxativně vyjmenována vlastně pro celou Evropskou unii, je jich něco přes 200 a jsou to tvrzení, který nějakým způsobem vymezují, vykazují a upřednostňují některé typy látek, jsou to většinou nějaké minerální látky, napadá mě železo, vápník nebo některé vitaminy, které mají nějaký efekt, který tímto směrem……, každopádně, co bych rád v této souvislosti zmínil, určitě je zakázáno na Etiketách uvádět jakákoliv léčebná tvrzení, to znamená jakékoliv tvrzení, které bude navozovat dojem, že můžu danou nemoc vyléčit, že jí můžu zabránit nebo něco podobného.
Barbora Černošková, moderátorka
——————–
Kde se naši diváci mohou dozvědět další informace, které se týkají v této problematiky.
mluvčí 5,
——————–
Tak určitě věřím, že internet je velké pokušení získávání těchto typů informací. Já bych v tomhle tom určitě doporučoval používat nějaké legitimní zdroje, v tomto případě bych zmínil web www.bezpecnostpotravin.cz, je provozován v rámci informačního centra bezpečnosti potravin, kde lze nalézt řadu důležitých informací, nejenom k označování potravin. Určitě web ministerstva zemědělství a v neposlední řadě určitě weby našich dozorových institucí, jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce, případně Státní veterinární správa.
mluvčí 6,
——————–
Využívat dobré zdroje. Přesně tak. Moc vám děkujeme, pane řediteli, za návštěvu.
Název: Sama Doma
Zdroj: ČT 1
Přidejte odpověď