Jak použít defibrilátor

ČRo Dvojka

Náhlá zástava srdce může potkat kohokoliv a kdekoliv. A právě v takových chvílích hraje rychlá a správná první pomoc klíčovou roli schopnost poskytnout resuscitaci a včas použít třeba i externí defibrilátor. Právě v dnešní Poradně probereme, jak správně reagovat, na co si dávat pozor, jak se nebát. Použít automatický externí defibrilátor, tedy přístroj, který dokáže opravdu zachránit život, zachránit život může každý z nás. První pomoc, použití automatického externího defibrilátoru, o tom všem bude řeč se záchranářem a mluvčím Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy panem Karlem Kirsem.

zásady první pomoci se časem proměňují. Jaké tedy jsou právě ty aktuální, co do nich patří? Co bychom měli umět a co je dnes jinak?

mluvčí 1, No, on je problém v tom, že před těmi 30, 40 lety ty oficiální doporučené postupy byly spíš takové domněnky, ono se někdy něco povedlo, tak se to do těch doporučených postupů dalo, nicméně s tím, jak celkově ten výzkum a ta doba pokračuje, tak se zjistilo, že některé ty věci, jako byl třeba prekordiální úder, což se radilo ve chvíli, kdy jste někoho viděli zkolabovat a měl náhlou zástavu oběhu, tak než jste ho začali mačkat, tak jste do něj měli vší silou bouchnout, tak se zjistilo, že tyto věci vlastně nejsou efektivní a že ano, nčěkdy se to povést mohlo, byla to spíš náhoda, ale efektivní to nebylo, takže ono prakticky všechno, co se dřív učilo a co se starší ročníky, než jsem já, 94, učily na školách, tak prakticky dneska je jinak.

moderátorka Vraťme se tedy k tomu, co je v současné době ověřeno, co funguje, jaké jsou ty současné doporučené zásady první pomoci.

Karel Kirs, záchranář, ZZS hl. m. Prahy, zasahující záchranář Obecně. Když to vztáhneme primárně k té resuscitaci, tak se právě zkoumá to, aby to bylo co nejvíce efektivní a co nejvíce jednoduché, to znamená, aby tam nebyly zbytečné komplikace, které by to komplikovaly tomu člověku, aby nějakým způsobem pomohl. Ta zásada v tý první pomoci při náhlé zástavě oběhu, je taková, že ve chvíli, kdy vidíte někoho v bezvědomí, může spát, ale může mít i závažnou zdravotní obtíž, tak ve chvíli, kdy ho vidíte, tak je potřeba ho důrazně, hlasitě oslovit z nějaké bezpečné vzdálenosti, protože bezpečí toho zachránce je vždycky na prvním místě, protože ve chvíli, kdy se zraní zachránce, tak už tomu člověku logicky nikdo nepomůže, nicméně ve chvíli, kdy ho oslovíte a ten člověk na to nezareaguje, tak musíte být lehce důraznější a lehce důraznější neznamená ho začít nějak mlátit, fackovat a podobně, ale stačí k němu přistoupit a důrazně mu zatřást rameny a znovu zopakovat to oslovení ve chvíli, kdy ani na tenhle důraznější pokyn nezareaguje, tak je potřeba zjistit, jestli ten člověk dýchá, a to je zásadní věc, která se dříve učila trošičku jinak, kdy vy jste měli zkontrolovat tep, jestli mu pulsuje tep, nicméně se zjistilo, že ve chvíli, kdy ten zachránce je ve stresu, tak často ve chvíli, kdy se snažil nahmatat ten tep na krkavici, na zápěstí, tak si řekl, že ten člověk ten tep má a ta resuscitace se nezahájila, protože jak byl ve stresu, tak logicky se mu zvýšila jeho srdeční aktivita, zvýšil se mu krevní tlak a jak přitlačil prsty na místo, kde se snažil tep nahmatat, tak cítil svůj vlastní tep, takže v dnešní době už v rámci první pomoci u člověka v bezvědomí se tep nehmatá a kontroluje se pouze ta dechová aktivita, protože ve chvíli, kdy ten člověk nedýchá, tak mu logicky ani nebije srdce.

moderátor Je to nejčastější případ, se kterým se můžeme setkat? Když pomineme možná autonehody a podobné různé věci, tak právě srdeční zástava, která může proběhnout klidně prostě na chodníku tady na Vinohradské za 10 minut.

Karel Kirs, záchranář, ZZS hl. m. Prahy, zasahující záchranář Nejčastější případ to rozhodně není. Ono samozřejmě to může vygradovat, ta resuscitace nebo ta náhlá zástava oběhu je to nejhorší, co se vám může stát v rámci vašeho zdravotního stavu, ale nejčastější věci, ke kterým lidé volají zdravotnickou záchrannou službu, jsou lidi v seniorním věku, kteří mají jedno nebo více chronických onemocnění, a to jedno anebo i více chronických onemocněních se jim akutně zhorší. Samozřejmě ve chvíli, kdyby se to neřešilo, tak pravděpodobně k té náhlé zástavě oběhu by mohlo dojít. Ale tohle je typický výjezd záchranné služby.

moderátorka ale teď telefonický dotaz, vítáme vás, můžete se ptát.

mluvčí 4, Dobrý den. František u telefonu. Chtěl jsem se hosta zeptat, jak mám kontrolovat ten dech, když to bude třeba v zimě, já jsem jednou byl účastníkem, že na refýři teda tramvaje, byl poměrně velký mráz a tam jeden starý pán padnul na zem a teď honem. Co a jak dělat?

mluvčí 2, Otázka je jasná, jaká bude odpověď.

Karel Kirs, záchranář, ZZS hl. m. Prahy, zasahující záchranář To je výborný dotaz s tím, že ve chvíli, kdy chcemekontrolovat u člověka v bezvědomí ten dech, tak je úplně nejlepší si ho dát jakkoliv na záda ve chvíli, kdy ho máme na zádech, tak ho chytneme za bradu a za zátylek a zakloníme mu hlavu. Děláme to právě z toho důvodu, abysme mu zprůchodnili dýchací cesty. A aby ten jazyk, ten kořen toho jazyka, který je vlastně vzadu a nevidíme ho, aby nebránil v dechu. Ve chvíli, kdy takhle zakloníme tu hlavu, tak je dobré si k němu kleknout, dát mu svoji tvář před jeho ústa a zároveň koukat na břicho a na hrudník. No, a po dobu 10 vteřin kontrolujeme, jestli se ten člověk alespoň dvakrát normálně nadechne. My to uslyšíme, protože máme tu hlavu nad jeho ústama, nosem, ucítíme to, jestli na nás funí a zároveň koukáme na to břicho, na ten hrudník, jestli se zvedá, tudíž ve chvíli, kdy se nám dvakrát normálně nadechne, tak to bereme jako fyziologickou dechovou aktivitu a v tu chvíli můžeme být relativně klidní. Říkám, relativně, pokud se neprobírá z toho bezvědomí, zavolat zdravotnickou záchrannou službu a do příjezdu záchranářů neuklidnit se tím, že před chvílí dejchal, ale pořád opakovaně kontrolovat, jestli ta dechová aktivita tam probíhá.

moderátorka defibrilátor. vysvětlete možná pro začátek, o jaký přístroj jde a v čem nám v rámci poskytování první pomoci může být nápomocný?

Karel Kirs, záchranář, ZZS hl. m. Prahy, zasahující záchranář Automatizovaný externí defibrilátor? Má zkratku AED a je označen na různých místech zelenou samolepkou s bílým bleskem a nápisem AED a je to přístroj, který slouží v případě náhle zástavy oběhu, ten přístroj je navržený tak, aby ho mohl používat kdokoliv, to znamená i člověk, který v životě neabsolvoval Kurz první pomoci, tak, aby byl schopný ho použít, to znamená ve chvíli, kdy ten přístroj zapnete, tak on vás hlasově v češtině, pokud jste v České republice, bude navádět, co máte dělat. A typicky ty první instrukce jsou, odhalte hrudník pacienta, otevřete obal s elektrodami a nalepte je na hrudník, přičemž na každé té jedné elektrodě máte tam dvě elektrody, tak máte nakresleno, kam přesně tu elektrodu nalepit. Jedna se lepí pod pravou klíční kost a druhá se lepí do levého podpaží. Ve chvíli, kdy to uděláte, tak ten defibrilátor rozpozná, že jste to udělali, řekne vám, ať odstoupíte od pacienta, že probíhá tzv analýza rytmu, on tam hledá tzv maligní arytmii a ve chvíli, kdy tam tu arytmii nalezne, které se říká fibrilace komor, tak řekne, že proběhne výboj, nicméně ten výboj samotný musí podat ten zachránce tak, že se mu rozbliká červené tlačítko a je nutné před tím podáním toho výboje zkontrolovat, jestli se toho člověka někdo nedotýká, aby tam samozřejmě nedošlo k nějakému poranění, no a ve chvíli, kdy to uděláte, tak ten výboj podáte a s tím člověkem to tak jako cukne, no, a vy následně pokračujete ve stlačování toho hrudníku.

moderátor na jakých místech na ně můžeme narazit, abychom jaksi měli představu, jestli například už je to povinná výbava v obchodních centrech, na vlakových nádražích, dejme tomu, protože v parku ho asi hledat nemusíme.

Karel Kirs, záchranář, ZZS hl. m. Prahy, zasahující záchranář obecně ty defibrilátory jsou strategicky umisťované tam, kde je vysoká koncentrace osob a nebo na odlehlých místech, kde je vysoká koncentrace osob…. třeba na Sněžce defibrilátor naleznete.

moderátor Až nahoře ale….

mluvčí 5, Až nahoru. Nesmí se ti nic stát po cestě. Jiří.

Karel Kirs, záchranář, ZZS hl. m. Prahy, zasahující záchranář Je to jenom pro ty výkonné, takže na těch místech se vyskytují, protože je tam samozřejmě vyšší pravděpodobnost, že se někomu něco stane a že by se ten defibrilátor samozřejmě mohl hodit.

moderátorka Třeba si někdo z našich posluchačů říká, nemůžu tím ublížit, kdybych třeba špatně vyhodnotil, že ten člověk tu srdeční zástavu nemá a vlastně bych mu neměl ten defibrilátor dát a poskytnout první pomoc. Můžu někomu něco udělat, pokud se špatně rozhodnu?

Karel Kirs, záchranář, ZZS hl. m. Prahy, zasahující záchranář Já bych možná nejprve uvedl, že ve chvíli, kdy někomu stlačujete hrudník a on se tomu nebrání, tak to pravděpodobně potřebuje. Takže ve chvíli, kdy tohle děláte, tak se bát nemusíte, že jste to špatně vyhodnotili, ale samozřejmě, abych odpověděl na tu otázku, ten defibrilátor udělá všechno za vás. On si zanalyzuje ten rytmus a ve chvíli, kdy tam nenalezne tu arytmii, kterou hledá, tak on vám ten výboj nedoporučí a ani vám ho nedovolí, takže vůbec se nemusíte bát defibrilátor použít.

moderátor Čistě jenom technicky nepředpokládám, že bychom to dělali jako ve filmech třikrát, čtyřikrát nebo pětkrát za sebou, ale je ten přístroj znovu použitelný pro vás jako záchranáře?

Karel Kirs, záchranář, ZZS hl. m. Prahy Pro nás, jako pro záchranáře? Ne, protože my už pak toho člověka přepojíme na ten svůj defibrilátor, který už není automatizovaný, nicméně pro toho člověka, který ho vlastní, tak samozřejmě je znovu použitelný. Jediné, co tak je potřeba vyměnit, jsou ty elektrody, které jsou jednorázové.

moderátorka Děkujeme a teď už další posluchačský dotaz po telefonních linkách, hezké dopoledne i vám. Prosím, můžete se ptát, dobrý den.

mluvčí 6, Dobrý den, posluchačka Jana. Já mám i kardiostimulátor, možné použit ten defibrilátor….

moderátorka Jestli tedy v momentě, kdy, jestli tomu správně rozumím, když má člověk kardiostimulátor, jestli i zde je možnost… Použít?

Karel Kirs, záchranář, ZZS hl. m. Prahy, To je taky moc dobrá otázka. Určitě jde, ale je tam jedno malé,… ale ve chvíli, kdy lepíme tu elektrodu, která patří pod tu pravou klíční kost, tak je dobré si tam sáhnout a ve chvíli, kdy ten člověk má implantovaný kardiostimulátor, tak ten kardiostimulátor na první dobrou naleznete. To je taková krabička. Třikrát 2 cm, možná malinko větší, kterou na první dobrou cítíte. Ve chvíli, kdy tam ten kardiostimulátor je, tak tu elektrodu přes něj nelepíme, ale lepíme jí pod něj a tak, aby nepřesahovala až na prsní bradavku, protože problém není v té krabičce jako takové, že bychom jí třeba zničili tím výbojem, ale problém je v těch drátkách, které vedou k tomu srdíčku, protože samozřejmě ten elektrický výboj má tendencí tím nejsnazším možným vedením, což by v tu chvíli byly ty dráty a samozřejmě ten výboj by pak byl moc koncentrovaný a moc silný, takže tohohle se vyvarovat. Zároveň ještě můžeme dodat, že když je člověk mokrý a má mokrý hrudník, vytáhnete ho z bazénu nebo tam prší hodně, tak je dobrý ten hrudník osušit, protože ve chvíli kdy ten hrudník je mokrý, tak v případě toho kardiostimulátoru to má tendencí jít tím nejsnadším možným vedením, tak i ta voda je pro ten výboj dobrý vodič, takže by to mohlo chytit tzv. kraťas a jít to po povrchu a ne skrz ten hrudník, co vlastně chceme.

moderátor A poslední dotaz dnešní Poradny….. je z vašeho pohledu takových přístrojů po republice teď dost? Abychom věděli, jestli má opravdu skoro všude smysl se začít rozhlížet, kde ten defibrilátor je nebo by mohl být a existuje. Například je nějaká mapa pokrytí defibrilátory? Abychom se prostě podívali do mobilu a viděli, jestli má smysl pro ně běžet.

Karel Kirs, záchranář, ZZS hl. m. Prahy, Mapa pokrytí existuje v aplikaci Záchranka, tam si můžete rozkliknout příslušný tlačítko a tam uvidíte vám nejbližší defibrilátor a všechny ostatní. A jestli jich je dost, určitě jich není málo, ale vždycky je co zlepšovat, takže takhle bych to asi zakončil.

moderátorka Děkujeme za to potřebné a velmi zajímavé povídání, za návštěvu tady u nás ve studiu Českého rozhlasu Dvojka, ať se vám daří a věříme, že se tady s nějakým dalším zajímavým tématem zase společně setkáme. Mějte se dobře.