ČRo Radiožurnál
Rekordní, tak takový pravděpodobně bude letošní rok pro české registry dárců kostní dřeně, celkem v nich teď je zapsáno asi 200 000 lidí. Konkrétně v Českém registru dárců krvetvorných buněk, který spadá pod pražský IKEM, je téměř 50 000 lidí a více než 10 000 z nich se registrovalo právě letos. Vlna solidarity se totiž zvedla v březnu po zveřejnění případu dvouleté Madlenky. Víc si řekneme teď s vedoucí registru dárců krvetvorných buněk Marii Kuříkovou.
V březnu jste měli bezpochyby spoustu práce, kolik práce a zájemců máte teď?
mluvčí 1, Tak ten prvotní nápor opadl, ale samozřejmě registr evidoval dárce před touto kampaní a bude i nadále, takže práce je pořád dost.
Petr Král, moderátor No, a tušíme, kolik tedy těch zájemců je asi tak teď aktuálně.
mluvčí 1, Tak ono se to takto nedá říct, ti zájemci se registrují průběžně v rámci náborových center, která s námi spolupracují, což jsou většinou transfuzní stanice nebo plazmacentra. Pak chodí dárci k nám do registru, sem můžou v dopoledních hodinách přijít bez objednání, zároveň jezdíme na různé náborové akce, kampaně, které jsou mimo zdravotnická pracoviště, třeba například nedávno to byly Colours of Ostrava a podobné akce, takže ono se nám to postupně sčítá.
Petr Král, moderátor Ano, na Colours jsme se potkali i s vaším týmem. Víte, kolik pacientů teď aktuálně čeká na svého dárce kostní dřeně?
mluvčí 1, V tuto chvíli je to přibližně 15 dětí a 32 dospělých.
Petr Král, moderátor A kolika lidem už jste letos dokázali pomoct.
mluvčí 1, Tak to se také úplně přesně nedá říci. Samozřejmě transplantací pacientů, které jsme zprostředkovali, je několik desítek, zároveň stále vyhledáváme pro tyto pacienty, kteří v tom vyhledávání jsou, někteří už tu transplantaci mají naplánovanou, ale do poslední chvíle vlastně to není jisté, takže vždycky to můžeme říct, až je všechno ukončeno.
moderátor A kolik toho bylo zatím ukončeno?
mluvčí 1, Je to něco kolem 40 pacientů, ale samozřejmě ti dárci nejsou jenom z našeho registru, ale my denně pracujeme spolu se zahraničními registry, takže většina těch dárců pochází z těch zahraničních registrů.
Petr Král, moderátor Pojďte nám, prosím, ještě znovu připomenout, kdo všechno se může registrovat a jak to celé probíhá.
mluvčí 1, Tak na první pohled to může být jednoduché. Je to člověk, který mu je mezi 18 a 40 lety, ten se může zaregistrovat, ale musí zároveň splňovat zdravotní podmínky, to znamená, že třeba na našich stránkách www.darujzivot.cz je možné najít jak ty podmínky, tak překážky vstupu, protože ten člověk, který se registruje, by měl být zdravý, neměl by se s ničím dlouhodobě léčit, ale těch nuancí je tam hodně.
Petr Král, moderátor Můžeme alespoň některé nejzásadnější třeba říct.
mluvčí 1, Určitě je problém, když má někdo vysoký krevní tlak, astma nebo závažnou formu alergie. Dosti často se nás lidé ptají i na autoimunitní onemocnění štítné žlázy. To je taky překážkou.
moderátor Drahé testování zájemců teď hradí registry sami. Do budoucna byste ale mohli dostávat také peníze od zdravotních pojišťoven. Příslušný zákon minulý měsíc podepsal prezident. Pomůže vám to nějak zásadně?
mluvčí 1, Nemáme s tím ještě zkušenost Takže tohle to přijde přibližně příští rok. Uvidíme, nakolik nám to dokáže pomoci. Nemůžu zatím soudit.
Petr Král, moderátor Máte tedy teď dost peněz na to samotné testování a na ty odběrové sady.
mluvčí 1, Ano, ano. Vlastně se podařilo vedení IKEMu získat dostatek prostředků na to, abychom všechny ty rádce, kteří vstoupili a vstupují, mohli otestovat.
Petr Král, moderátor Ještě připomeňme to, nač apelovali vaše kolegyně právě třeba na festivalu Colours of Ostrava, kde nabíraly ze slin vzorky, to samotné základní testování je tedy velmi rychlé a bezbolestné. Prostě přijde někdo s vatičkou, odebere slinu, co je potom dál.
mluvčí 1, Ten vzorek se vyšetří a ať už je to teda tady ten stěr nebo vzorek krve, z toho si uděláme genetické testy na bílých krvinkách, jsou to tzv. HLA znaky, ty zařadíme do té databáze a anonymně se vlastně vyhledává shoda mezi dárcem a pacientem a pokud se ta shoda najde, tak potom toho dárce, pokud si ho transplantační centrum vybere, tak vyzveme k dalšímu testování. Zjišťujeme už jeho aktuální zdravotní stav, zároveň ověřujeme ten výsledek prvotního testování a pokud i v téhleté fázi ten dárce projde, tak se teprve plánuje transplantace, respektive odběr těch krvetvorných buněk dárce.
Petr Král, moderátor A jak to probíhá potom dál, pokud zazvoní tedy ten telefon u toho dárce a najde se shoda, co se děje potom.
mluvčí 1, Ten dárce musí přijít k nám, přijde v případě našeho testu, k nám do IKEMu. Kolegyně s ním proberou jeho aktuální možnosti časové, jeho změny, třeba zdravotního stavu, protože se mohl zaregistrovat před x lety nebo to může být pár měsíců, takže vždy zkontrolujeme aktuální zdravotní stav, potom ten dárce stejně podstoupí veškeré předoperační vyšetření, jako kdyby šel na operaci, pak už je nasměřován i s tou naší kolegyní, koordinátorkou do Ústavu hematologie a krevní transfuze, kde se ty odběry dělají, tam ten odběr buď schválí nebo neschválí hematolog, který se o toho dárce stará, a potom teprve následuje ten odběr, ta procedura trvá přibližně 30 dnů, takže sem ten dárce přijde třikrát nebo čtyřikrát podle toho, co je potřeba, a pak teprve ten odběr probíhá. Je to ambulantní zákrok, kterému ale předchází čtyři dny stimulace růstovým faktorem, takže ten dárce dostává injekce, které mu vyplaví ty potřebné buňky do krevního oběhu a ty se pak odebírají na přístroji, kterému se říká separátor.
moderátor Začíná to všechno tedy ale odběrem slin, takže pokud máte šanci a příležitost letos ty odběrné týmy vyrážely i na hudební festivaly, tak možná, že i vy jste už v té databázi, o které jsme teď v ranním Radiožurnálu mluvili s Marií Kuříkovou, vedoucí registru dárců krvetvorných buněk, která byla naším hostem. Děkujeme za váš čas, děkujeme za to, co děláte a věřme, že i příběh Madlenky, o kterém se dnes dozvíme víc, bude mít posun. A že všichni dárci, i všichni, kteří potřebují to, co jim darují, najdou brzy shodu. Mějte se moc hezky a na shledanou.
Přidejte odpověď