ČRo Věda plus
Čeští vědci vyvinuli chytré nanovlákenné náplasti. Mohli by pomáhat pacientům po operacích střev a předcházet vážným komplikacím. Vezmeme vás přímo na operační sál biomedicínského centra v Plzni.
Vypadá to jako tenký ubrousek nebo kapesníček, ale pro lékaře na operačním sále jde o malý zázrak. Tyto náplasti z nanovláken dokážou po operaci přikrýt a ochránit střevo, podpořit jeho hojení, snížit riziko úniku střevního obsahu a i rizika dalších komplikací.
Náplasti vyvíjejí vědci z Technické univerzity v Liberci spolu s týmem biomedicínského centra v Plzni. Právě tam náplasti testují na zvířecích modelech.
mluvčí 4, Jehelec. Držíme akorát kličku tenkého střeva.
mluvčí 5, Na stole operačního sálu biomedicínského centra v Plzni tu teď leží uspané prase. Lékař Jan Ševčík mu odebral nemocnou část střev, teď už ale části střeva přišívá zpátky k sobě, aby trávenina uvnitř mohla pokračovat dál a střevo se mohlo správně zahojit a při této spojce hrozí komplikace. Netěsnost, zánět pobřišnice nebo septický stav, tomu by měly zabránit právě tzv. patche.
mluvčí 4, Je to jemná struktura, představte si, takovou tkaninu až jako konzistence igelitového pytlíku. Teď ho odlepujeme akorát od podkladové tkaniny a budeme aplikovat na střevo s tím, aby došlo k co největší adhezi.
mluvčí 5, Vypadá to jako taková náplast vlastně.
mluvčí 4, Technicky vzato, jo, vypadá to jako taková jemná náplast, přimáčkneme, mírně navlhčíme a ve chvíli, kdy máme pokrytou celou anastomózu, tak pro nás je to vlastně hotovo. Ta aplikace jako taková je nenáročná, jednoduchá, což je i cílem pro co nejjednodušší využití v budoucnu v humánní medicíně.
mluvčí 5, Náplast je biodegradabilní, což znamená, že se v těle sama po nějaké době rozpustí. Vysvětluje vědkyně Markéta Hujerová z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Technické univerzity v Liberci.
mluvčí 6, V podstatě není potřeba jí znovu z toho těla vyjmout. Ona tam zůstane, zabrání závažným komplikacím a následně se rozpadne. Když se podíváme na tu naší náplast, tak ona je uložená na takovém modrém textilním materiálu, a to je pro nás vlastně taková podkladová textilie, na kterou my nanášíme. Ta nanovlákna jsou bílá, jsou velmi jemná. Můžete si to představit jako nějaký ubrousek, by se dalo říct, nebo kapesníček. A působí velmi nenápadně, protože my skutečně ty nanovlákenné struktury pouhým okem nevidíme, my se na to musíme pořídit speciální mikroskop, abychom prohlédli do toho nanosvěta.
mluvčí 5, Ale když bychom tam prohlédli, tak bychom zjistili, že jsou tam vlákna, která jsou podle Hujerové až desetitisíckrát tenčí, než je lidský vlas.
mluvčí 6, Ta naše nanovlákenná náplast právě pomáhá i hojení tkáně, protože ona svou strukturou připomíná naší mezibuněčnou hmotu, to je hmota, kterou máme všude mezi našimi lidskými buňkami, a proto to naše tělo velmi dobře na ta nanovlákna reaguje a oni mohou sloužit jako tzv. scaffold, lešení, jako taková opora těm buňkám tak, aby ony snáz mohli přerůst přes tu postiženou tkáň a vytvořit novou, často i bez jizevnatého hojení.
mluvčí 5, Chytré náplasti zatím vědci testují na střevech, jejichž část museli například kvůli nádorům nebo zánětům z břišní dutiny odstranit, do budoucna by je ale chtěli otestovat třeba taky u transplantací jater nebo při gynekologických operacích.
mluvčí 4, Ta unikátnost v téhle náplasti spočívá v tom, že ta náplast sama o sobě má nějaké vlastnosti, které zlepšují prognózu pacientů a my ji ještě můžeme doplnit pak nějakou funkční látkou, například, třeba antibiotiky nebo nějakou jinou látku, inhibitorem růstu třeba.
Karolína Burdová, redaktorka Bakterií takové náplasti by tak podle Václava Lišky z Biomedicínského centra v Plzni a Národního ústavu pro výzkum rakoviny mohli do několika let pomáhat pacientům rychleji se zotavit a navíc s menším rizikem komplikací.
Přidejte odpověď