The JapanTimes, CNN Prima News
Jste kulturista a umíte vzít za práci? Tak to pro vás něco máme. I tak by mohl znít inzerát japonské společnosti, která přišla s neobvyklým nápadem.
Japonsko je po Monaku zemí s druhou nejstarší populací na světě. Žije tam téměř 100 000 stoletých. Chybí ale lidé v produktivním věku a velká poptávka je i po ošetřovatelích. A pro toto povolání jsou milovníci kulturistiky a posilování přece ideální.
Už dva roky se Takuja Usui stará o pětašedesátiletou Madoku, která kvůli zdravotnímu postižení potřebuje celodenní péči v pečovatelském domě v Icinomie, který patří společnosti Visionary. Nalákaly ho pracovní benefity, volný přístup do posilovny, příspěvek na proteinové nápoje. A ti, kteří ve sportu soutěží, mají každý den placený dvouhodinový trénink s profesionálním trenérem.
Ičinomia, prefektura Aiči – Kulturista Takuja Usui s napjatými svaly usazuje ženu na invalidní vozík v japonském pečovatelském domě, kde generace Z pomáhá zmírnit nedostatek pracovních sil v tomto odvětví, které se potýká s problémy.
Genderové stereotypy a nízké mzdy dlouho odrazovaly mladé japonské muže od toho, aby se stali pečovateli, a to i přes prudký nárůst poptávky v zemi s jednou z nejstarších populací na světě.
Firma Visionary, která sídlí v centrálním městě Nagoja, však přišla s neobvyklým řešením: nalákat mužské kulturisty do sektoru péče výhodami, mezi které patří placené hodiny v posilovně a dotace na proteinové koktejly.
„Dříve jsem na tomto odvětví nenacházel nic lákavého,“ říká Usui, bývalý fitness trenér. „Ale pak mi bylo řečeno, že v této práci můžu skutečně využít své svaly, a já si pomyslel: ‚No, zkusme to.‘“
Usui má na sobě černé tričko bez rukávů, které odhaluje jeho opálení a bicepsy, a bez námahy zvedá uživatelku invalidního vozíku Madoku Yamaguchi z postele, dává jí oběd, čistí jí zuby a pomáhá jí aplikovat oční kapky. Momentálně je v pečovatelském domě Visionary poblíž Nagoje pro osoby se zdravotním postižením.
„Je tak svalnatý, že se nemusím bát, že by mě mohl omylem upustit,“ říká 65letá Yamaguchi, která nedokáže hýbat končetinami. „Je to uklidňující.“
Akutní nedostatek pracovních sil sužuje pečovatelský průmysl v Japonsku – kde žije podle Světové banky druhá nejstarší populace na světě po Monaku – s téměř čtyřmi volnými místy na každého uchazeče o zaměstnání.
Japonské ministerstvo práce odhaduje, že do roku 2040 bude chybět přibližně 570 000 pečovatelů, a to kvůli nízkým mzdám, které neodpovídají fyzicky náročné povaze práce. Muži se obvykle drží stranou, takže ženy – většinou ve věku 40 let a starší – tvoří více než 70 % pozic v pečovatelských zařízeních, uvádějí data ministerstva práce.
„Vynikal jsem tím, že jsem muž a mladý,“ říká 40letý generální ředitel Visionary Yusuke Niwa a vzpomíná na svou první práci pečovatele před téměř 20 lety.
Došlo mu, že „být cool“ je klíčem k vzbuzení zájmu mezi mladými muži, a tak se pustil do náboru lidí, kteří se podobali jeho vlastním vzorům. Zvažoval, ale nakonec zavrhl, fotbalisty a bojové umělce, než se zaměřil na kulturisty.
„Kulturisté jsou extrémně fotogeničtí, cool a ztělesnění neúnavné tvrdé práce,“ říká Niwa.
V roce 2018 – deset let poté, co založil Visionary – Niwa představil koncept „Macho Caregivers“ (Mačo pečovatelé), kampaně za odstranění stigmatu v pečovatelském průmyslu.
Předtím se společnost potýkala s najímáním byť jen jednoho pečovatele ročně, ale tento nápad přinesl záplavu žádostí o práci, včetně žádostí od mladých mužů. Společnost uvádí, že jen ve fiskálním roce 2024 najala 168 lidí. Visionary nyní očekává roční tržby ve výši 2,2 miliardy jenů (14,4 milionu dolarů) za tento fiskální rok končící v březnu 2026, což je zhruba desetinásobný nárůst ve srovnání s obdobím před rokem 2018.
Většina nových zaměstnanců jsou příležitostní fitness nadšenci. Zatímco všichni zaměstnanci mají volný vstup do posilovny, nejštědřejší benefity – například dvě hodiny placeného silového tréninku denně -jsou vyhrazeny pro vybranou skupinu soutěživých kulturistů.
Mezi nimi je i Hokuto Tatsumi (27), bývalý voják Námořních sil obrany, kterého láká to, co nazývá „nejvíce svalově přívětivým pracovním prostředím, jaké si můžete přát“.
Kulturisté jsou podle něj uvyklí tomu, snášet nudu každodenního tréninku a přísné dietní režimy. Jejich disciplína „může být velkou výhodou pro pečovatele, kteří se každý den starají o stejné klienty.“
„Může se to zdát jednoduché, ale ve skutečnosti je to docela náročné,“ říká Tatsumi.
V Japonsku podle vládních údajů nutí potřeba péče o nemocné rodiče a další členy rodiny každoročně opustit práci přibližně 100 000 lidí. Data také ukazují, že do roku 2030 se bude dalších 300 000 lidí snažit skloubit svou kariéru s péčí doma.
„To, že tito pracovníci nejsou schopni plně realizovat svůj potenciál, je obrovská ztráta,“ říká Niwa a dodává, že odvětví péče se musí zapojit. Během posledních dvou let si uživatelka invalidního vozíku Yamaguchi – která ráda maluje a vyrábí korálky – a elitní kulturistka Usui vybudovali pozoruhodné přátelství.
„Madoka tady sice nemůže používat ruce, ale používá ústa (k ovládání štětce). Tato vynalézavost mě inspiruje,“ říká Usui s úsměvem.
Motivací k přihlášení se do práce bylo budování větší svalové hmoty, dodává, ale od té doby „jsem se naučil, že péče je víc, než se na první pohled zdá.“
Usui přiznává, že zpočátku o práci ošetřovatele pochyboval. Z Madokou se ale rychle stali přátelé a dnes na otázku, co se od ní naučil, odpovídá. „Opravdu velmi tvrdě na sobě pracuje, jak vidíte, nemůže používat ruce, ale nezdává se. Místo nich používá ústa. Její tvořivost a vynalézavost je velmi inspirující. “
Stejně jako jeho kolega a trenér Hakuto Tacumi své okolí překvapil rozhodnutím stát se ošetřovatelem. Tradičně je to totiž ženské povolání, navíc špatně placené. Společnost Visionary chtěla tento stereotyp změnit i proto, že 70 % ošetřovatelů jsou ženy starší 40 let a v roce 2040 jich bude v Japonsku chybět 570 000.
Niwa: „Musíme se stát spolehlivým odvětvím, kde každý může říct nechte péči na nás. Díky tomu se jednotlivci budou moci soustředit výhradně na práci a zlepšovat se. Pro ekonomický rozvoj Japonska je podle mě nezbytné, abychom takto jasně definovali role.
Visionary náborovou kampaň zahájila v roce 2018 a zpočátku dokázala nalákat jen jednoho ošetřovatele za rok. Loni už ale zaměstnala 168 mužů a další se hlásí.
Odvážná myšlenka se firmě vyplatila. Spokojení jsou totiž nejen ošetřovatelé, ale především klienti. Pochvalují si mimo jiné to, že nemají strach, že by jim vypadli z rukou.
Niwa: Věřím, že když bude víc mladých mužů pracovat v tomto odvětví, přiláká to další. Bylo by skvělé, kdyby si studenti a mladí muži řekli, když můžou být ošetřovateli takhle hustý chlápci. Tak my chceme taky.
Přidejte odpověď