Pražští kriminalisté řeší rozsáhlé podvody kolem vybírání peněz na údajnou pomoc nemocným dětem. Volající telefonicky oslovovali lidi s žádostí o peníze, které však na charitativní účely většinou neputovaly. Případ policie označuje za největší sbírkový podvod v Česku. Vyčíslená škoda převyšuje osmdesát milionů, počet oklamaných lidí se blíží padesáti tisícům.
Téměř padesát tisíc oklamaných lidí, kteří se snažili přispět na dobrou věc – jako přesný počet uvádějí policejní záznamy celkem 49 738 poškozených – a způsobená škoda převyšující 80 milionů korun. Taková jsou zjištění pražských kriminalistů vyšetřujících činnost desetičlenné skupiny stojící za Nadačním fondem snů a nových nadějí a také následné, nově zjištěné navazující podvodné jednání.
Pachatelé se snažili vymámit z lidí peníze na dobrou věc – a neváhali vyvinout značné úsilí. Naznačují to slova mluvčí pražské policie Evy Kropáčové. „Podle dosavadních poznatků disponovali databází s asi milionem telefonních čísel, na která volali; i opakovaně,“ konstatovala mluvčí. S tím, že na stovku hovorů se podařilo vylákat většinou tak jeden příspěvek – jen někdy, v závislosti na šikovnosti operátora, až tři. „I z toho vyplývá, že museli uskutečnit miliony hovorů,“ poznamenala Kropáčová.
Aktéři smutného příběhu telefonovali s tím, že vybírají peníze na pomoc nemocným dětem – a lidem nabízeli možnost přispět tak, že si za předem domluvenou cenu nechají zaslat na dobírku balíček s drobným dárkem. Zaplatí při převzetí – přičemž organizátoři slibovali, že získané peníze předají potřebným. Prý všechny, do koruny: veškeré náklady včetně balného, dopravy i samotného dárku uhradí nadační fond. To se ale nestalo – přinejmenším z podstatné většiny. Nějaké peníze „na charitu“ totiž přece jen skupina posílala.
Vzbudit soucit a přimět lidi otevřít peněženky se podvodníci snažili různými historkami. Třeba příběhem Bibianky. Prý je to roční holčička trpící vzácným syndromem Kabuki, který napadá svalstvo i vnitřní orgány – a prodloužit život jí mohou rehabilitace, na něž jsou ale potřeba peníze. Na speciální invalidní vozíček je zase připoutaná Markétka se čtvrtým stupněm mozkové obrny. I pro ni jsou potřeba peníze: mohou jí pomoci speciální rehabilitace. Nemocný chlapeček prý potřeboval rehabilitační pomůcky, těžce nemocný pacient zase auto. Nebo nějaký příspěvek pro děti s handicapem v dětském domově: potřebují fixační matrace, invalidní vozíky – ale nemají ani madla v koupelnách; i to by mohly změnit finanční dary…
Balíček s drobností za velké peníze
V souvislosti s největším sbírkovým podvodem v naší zemi začalo trestní stíhání před dvěma roky. Tehdy si kriminalisté posvítili na činnost Nadačního fondu nových snů a nadějí – založeného v roce 2020 údajně ve prospěch nemocných a handicapovaných – a dospěli ke zjištěním, nad nimiž se tají dech: od více než čtyřiceti tisíc důvěřivých občanů, kteří se nechali ovlivnit telefonátem s žádostí o příspěvek, členové desetičlenné organizované skupiny vybrali téměř 64 milionů korun.
„V úplném začátku postupně sami obvolávali lidi ze seznamu, který získal jeden z podvodníků ve svém bývalém zaměstnání,“ přiblížila Kropáčová, jak skupina známých snažící se bezpracně přijít k penězům nastartovala svůj byznys s lidskou dobrotou. „Jako součást podvodu vymysleli, že dárcům zašlou výrobek z chráněné dílny plus certifikát o příspěvku nadaci. V případě, že někdo projevil zájem o pomoc nemocným, podvodníci mu domů poslali prostřednictvím doručovací společnosti balík s ‚dárkem‘ na dobírku, za který příjemci zaplatili předem dohodnutou částku, jež měla sloužit jako příspěvek nadaci – od několika stovek korun až k několika tisícům,“ vysvětlila Kropáčová podstatu fungování. „Chráněná dílna byla dalším pouhým výmyslem. Předměty, které podvodníci zasílali, nakupovali ve velkoskladech za směšné částky – nebo je vyráběli sami,“ připomněla Kropáčová s tím, že se jednalo například o vařečku, svíčku nebo malého andílka.
Telefonisté měli důvod naléhat
U vlastní aktivity ale členové skupiny nezůstali. „Když zjistili, že v naší zemi je mnoho hodných a důvěřivých lidí, kteří jsou ochotni přispět na nemocné, svůj ‚byznys‘ rozjeli ve velkém. Pronajali si několik kanceláří, kde zřídili call centra – a najali několik lidí. Ti měli za úkol pokračovat v obvolávání dárců – a jako odměnu dostávali podíl z každého zaplaceného balíčku. Jejich výdělek se tedy odvíjel od toho, kolik důvěřivých lidí přesvědčí,“ přiblížila Kropáčová. Poznamenala, že s vidinou vysokého výdělku tito lidé neváhali používat metody založené na psychickém nátlaku a emocionálním vydírání.
Další změna přišla podle nových zjištění v roce 2022, kdy se objevily rozpory mezi dvěma „hlavními“ členy skupiny. Spor se týkal poukazování peněz na charitativní účely, kam skupina přece jen něco posílala, aby zastřela své protiprávní počínání. Podle zjištění kriminalistů šlo jen o jednotky procent ze získané sumy (byť zákon o veřejných sbírkách stanoví, že je pořadatel povinen dát na konkrétní charitativní účely nejméně 95 procent vybraných peněz) – i to se ale jednomu z aktérů zdálo příliš. Nyní 27letý muž tedy tehdy koncem září skupinu opustil – a rozjel svůj „projekt“ podle vlastních představ.
Pod několika názvy, například Korálky pro radost nebo Pomoc našim, provozoval od podzimu 2022 do poloviny roku následujícího vlastní call centra. „Prostřednictvím desítek jím zaměstnaných telefonistů oslovoval nevyžádanými telefonickými hovory poškozené, od kterých pod smyšlenou záminkou různých sbírek na dobročinné účely lákal finanční prostředky,“ uvedla Kropáčová. Lákání peněz provázela zpravidla líčení útrap zdravotně postižených dětí nebo dětí z dětských domovů, kdy telefonisté jeho call center postupovali podle scénářů, které pro ně připravil.
Opět se uplatnily balíčky s dárky v symbolické hodnotě, zasílané na dobírku s cenou smluveného příspěvku na dobročinné účely; šlo o částky 999, 1499 nebo 1849 Kč. Získané peníze ale dětem neposloužily, jak dárci předpokládali. „Přepravní společnosti takto vybrané finanční prostředky zaslaly na bankovní účty ovládané obviněným mužem – a ten je pak v rozporu s účelem daru nepoužil na představované dobročinné účely, ale použil je z části na náklady své trestné činnosti a z části pro svou vlastní potřebu,“ přiblížila Kropáčová, jaká byla realita.
Vše se nicméně na pohled jevilo komplikovaněji a složitěji, když dotyčný tuto činnost skrýval za údajné fungování obchodních společností s neexistujícími osobami v pozicích společníků i jednatelů. A dařilo se mu: kriminalisté spočítali, že tyto aktivity během několika měsíců vynesly přes 16,5 milionu korun získaných od bezmála deseti tisíc lidí; zde je počet poškozených vyčíslen na 9515. I když telefonující volaným slibovali jako odměnu značkové šperky, náramky, přívěsky a náušnice, které policisté zajistili, prý rozhodně značkovým zbožím nebyly.
Podvedeným se policie ozve
Kropáčová v úterý 21. dubna uvedla, že všichni podezřelí obvinění v souvislosti s tímto případem jsou v současnosti vyšetřováni na svobodě. Včetně zmiňovaného 27letého muže, jemuž bylo stíhání rozšířeno o trestný čin podvod s možnou trestní sazbou až 10 let odnětí svobody. Mluvčí dále zdůraznila: „Nepotřebujeme, aby se nám poškození ozývali; jejich jména známe. Ozveme se jim, ale bude to nějakou dobu trvat.“ Poznamenala také, že další komunikace s nimi se bude odehrávat prostřednictvím společných zmocněnců.
Milan Holakovský
Pražský deník
Přidejte odpověď