Před rokem prodávala přes inzerát žena z Kutné Hory vyřazenou matraci. Přijela si pro ni maminka se synem, který čekal v autě. Když jí bylo nabídnuto, aby si šla matraci prohlédnout, odmítla. Syna totiž kvůli jeho hendikepu nemohla nechat dlouho samotného. Situace prodejkyni tak hluboce zasáhla, že matraci ženě věnovala. Nakonec jí ale nabídla mnohem více.
Když minulý rok prodávala žena z Kutné Hory, která si přála zůstat v anonymitě (pro účely tohoto textu bude použito jméno Lucie), starou matraci, netušila, kam až ji tento osudový inzerát dovede.
Pro matraci si přijela Markéta Sotonová ze zhruba 63 kilometrů vzdálených Předměřic nad Jizerou, a to spolu se svým hendikepovaným synem. Prodejkyně se nakonec rozhodla, že jí matraci věnuje. Když od obdarované ženy následně přišel děkovný e-mail s popisem celého jejího životního příběhu, Lucii to velmi silně zasáhlo.
Právě tehdy se začaly propojovat dva lidské osudy. Markéta Sotonová později Lucii sdělila, že pomoc od ní přišla právě ve chvíli, kdy stáli s manželem na pokraji psychických, fyzických i existenčních sil.
„Někdy člověk padá tak dlouho, že už zapomene, jaké to je stát pevně na nohou. A právě v těchto chvílích pozná, jak obrovský význam má lidská dobrota, pochopení a soucit. Vy jste pro nás ztělesněním toho všeho,“ napsala Markéta Sotonová Lucii.
Peníze za matraci kategoricky odmítli
Za příběhem Markéty Sotonové se skrývá mnoho let starostí. Zemřel jí tatínek, manžel prodělal těžký infarkt. Starší syn mu tehdy poskytoval první pomoc, mladší Pavlík utrpěl velký šok. Tou největší starostí je však aktuálně péče právě o dnes jedenáctiletého Pavlíka, který se narodil s těžkým postižením a je na vozíčku. Právě pro něj onu matraci potřebovala.
„Když paní Markéta přijela a brala si od nás matraci, zamrazilo nás. V rukách jsme měli skoro dvouletého syna a bylo nám úzko z představy, že matraci, kterou vyřazujeme už i z pokoje pro hosty, kupuje maminka pro hendikepovaného chlapce,“ přibližuje Lucie důvod, proč s manželem nakonec odmítli vzít si za matraci peníze.
Jak Deníku popsala, stále má v živé paměti, jak byla maminka hendikepovaného chlapce v úplném šoku, že jí chtějí matraci darovat. Nic podobného se jí prý nikdy nestalo. „Byla moc milá. Nabízela mi později jako poděkování i vlastnoručně upečené cukroví. To jsem ale odmítla, protože jsem nechtěla, aby svůj čas, energii a peníze na suroviny věnovala na cukroví pro nás,“ pokračuje Lucie.
Ozvala se po roce, zemřela jí maminka
Od té doby uplynul rok a obě ženy zůstaly v kontaktu. Markéta Sotonová Lucii přála k svátku i k narozeninám. Při jednom z posledních rozhovorů se jí však svěřila s další těžkou zprávou – že jí zemřela maminka, o kterou doma dlouho pečovala.
„Během rozhovoru se také zmínila, že jí sestra z domácí péče poradila založit sbírku. Rodina se totiž stále potýká s velmi těžkou finanční situací a vedle náročné péče o Pavlíka řeší rovněž otázku bydlení,“ pokračuje Lucie.
Současný pronájem je totiž pro rodinu finančně velice zatěžující. Potřebovali by najít dostupnější domov, který by zároveň odpovídal potřebám těžce hendikepovaného chlapce.
„Kromě mentálního postižení trpí Pája rovněž dětskou mozkovou obrnou, epilepsií a pravostrannou hemiparézou (částečné ochrnutí na pravé polovině těla; pozn. red.). Je odkázán na invalidní vozík a jeho zdravotní stav se zhoršuje. Rodina se snaží udělat vše pro to, aby mohl co nejvíce času prožít doma se svými nejbližšími,“ vysvětluje Lucie.
Rodině má pomoci sbírka
Právě proto vznikla na dobročinné platformě Donio sbírka (https://donio.cz/pomozte-pajovi/pomozme-spolecne-pajovi-2), která má rodině žijící jen z jednoho příjmu, pomoci získat prostředky na nový domov a důstojnější podmínky pro život.
Lucie, která mohla už při prvním setkání vzít od Markéty peníze za matraci a dál situaci neřešit, se nyní snaží dostat sbírku mezi co nejvíce lidí. Toho, kdo nemůže finančně přispět, žádá alespoň o sdílení sbírky dál.
K obrovskému úsilí, které Lucie vynakládá, aby rodině pomohla, se vyjádřila i sama Markéta Sotonová. „Nikdy nezapomenu, co jste pro nás udělala. Vaše podpora nám velice pomohla, ale hlavně nám potvrdila, že naše přítomnost na tomto světě má smysl a že naše bitva není scestná,“ poděkovala vlastně donedávna úplně cizí ženě za podání pomocné ruky ve chvíli, kdy s manželem ztráceli veškeré naděje.
Kateřina Kofroňová
Deník.cz
Přidejte odpověď