Allianz pojišťovna společně s Policií ČR včera v Pardubicích ocenily titulem Pomocná ruka zákona Václava Doubala z Trhové Kamenice na Chrudimsku. Muž s nasazením vlastního života zachránil nevidomou seniorku.
Stará zásada z doby dřevěných domů hlásala, že pokud hoří sousedův dům, je třeba se starat o svůj vlastní.
Třiašedesátiletý Václav Doubal z Trhové Kamenice se při požáru vedlejšího domu vrhl i přes kouř a plameny na pomoc sousedům. Zatímco jiní volali hasiče, on neváhal a do hořícího domu vběhl.
„Na strach jsem neměl vůbec čas. To člověk nepřemýšlí,“ říká Václav Doubal.
Jeho dům je od sousedova vzdálený jen asi 50 metrů a oba spojovala velká vášeň – včelaření. Potkávali se téměř každý den. Toho rána v pondělí 30. září však s jinou sousedkou právě probíral, jak rostou houby. Vtom spatřili v okně podkroví u Růžičkových kouř.
„Utíkali jsme k plotu, ale nemohli jsme se do domu dostat, vrátka na pozemek byla zamčená. Musel jsem rozmontovat kus plotu, vysadit branku a utíkal jsem dovnitř, protože jsem si myslel, že je paní sama doma. Když jsem vběhl do domu, nevidomá paní tam zmateně pobíhala ve štiplavém kouři. Vyvedl jsem ji ven a předal sousedce,“ líčí svoji záchranářskou misi Václav Doubal, bývalý kameník a ošetřovatel hospodářských zvířat.
Mezitím však paní řekla, že manžel je někde uvnitř a požár hasí. Proto se Václav Doubal vrhl do štiplavého dýmu podruhé.
„Volal jsem ho, ale neozýval se. Proto jsem vyběhl nahoru, odkud se ozývalo praskání, jako když se lámou větve. Celý prostor byl zakouřený, vidět bylo jen dole kousek u země. Sehnul jsem se a uviděl nohu. Zatáhl jsme za ni a stáhl jsem tělo souseda až do přízemí,“ vzpomíná Václav Doubal na pohnuté chvíle, které mu zřejmě nikdy nevymizí z paměti.
Zachránce musel dostat kyslík
Potom vyběhl ven a zavolal, aby mu šel někdo pomoci. Ochotní lidé pomohli nemohoucí tělo vynést. Jedni dávali umělé dýchání, jiní vypínali elektriku. Zatímco nevidomá žena byla v pořádku, jejího manžela už nevzkřísili ani sousedé, ani přivolaní záchranáři.
„Když jsem ho vytáhl, jevil ještě známky života. Nejhorší byl pro něj ten kouř – stačí se nadechnout jednou dvakrát a už vám nikdo nepomůže. Sám jsem měl štěstí, protože jsem kašlal, bylo mně na zvracení, zdravotníci mně museli dávat kyslík. Měl jsem toho v sobě taky dost,“ dodal zdatný penzista, kterého mrzí nejvíc počáteční zdržení.
„Kdyby neměl soused zamčeno, tak by zřejmě žil, dostal bych se k němu dřív. Možná to trvalo půldruhé minuty, ale tady rozhodovaly vteřiny.“
Podle něj bylo neštěstí i to, že soused v afektu hasil požár tetrachlorovými přístroji, které se stávají v uzavřených místnostech jedem a zabíjejí. Navíc bylo v podkroví poměrně dost věcí, i hořlavých. Požár byl navíc oříškem i pro hasiče, kteří kvůli dvojité střeše museli až z Prahy přivolat speciální zařízení schopné proříznout dvojitou střechu. Celkem s ohněm bojovali celé pondělí a ještě v noci na úterý.
Společně s certifikátem Pomocná ruka zákona za odvahu i rozvahu při záchraně lidského života obdržel Václav Doubal nový chytrý telefon. „Je to do jisté míry symbolické, protože pokud chcete někomu pomoci, v první řadě musíte zavolat záchranku, hasiče a policisty,“ řekl regionální ředitel Allianz pojišťovny v Pardubicích Jiří Kubeček.
Zástupce chrudimské policie Miloslav Kaplan potvrdil, že příčinou požáru byla nešťastná náhoda, v dílně kutila vznikl zřejmě zkratem od elektroinstalace.
Jaroslav Hubený
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď