Některým pacientům s artrózou doporučují lékaři klid, jiným naopak spíš pohyb. Řada postižených může být zmatená z toho, že nevědí, co tedy vlastně mají dělat.
Nejde o nic složitého. Postižení kloubů touto chorobou má čtyři stupně. Při tom nejvyšším dochází obvykle k destrukcím kloubních hlavic, které bývají bolestivé a komplikují nemocným pohyb. Proto je nesmyslné, aby se v tomto stavu pustili do sportování a stav kloubů si dál zhoršovali. Mohou však dělat určité cviky a věnovat se některým, byť omezeným aktivitám. Smyslem je, aby udrželi svalstvo aspoň trochu v kondici. Brzdí tím rozvoj choroby. Zároveň tak mají šanci držet v rozumných mezích svou váhu. Nadbytečná kila, a tedy zátěž, jsou jejich největším nepřítelem. Přetěžují klouby a zhoršují stav nemoci.
Jak vše neprošvihnout
Nejdůležitější bývá ale to, aby se o stav kloubů i chrupavek včas zajímali. Nejpozději ve chvíli, kdy se objeví první potíže, obvykle mírné bolesti při tělesné aktivitě nebo po ní. Chrupavky pokrývají povrch kloubů a umožňují jejich hladké klouzání po sobě. Částečně fungují i jako tlumiče nárazů.
S věkem se opotřebovávají a snižují. Na jejich výživu i kondici příznivě působí vhodný pohyb. Proto je důležité, aby se člověk domluvil s lékařem (ortopedem, rehabilitačním lékařem či chirurgem) už při prvních potížích a vybral si sport nebo pohybovou aktivitu, která ho bude bavit. Měla by chrupavce prospívat a nepoškozovat ji.
Cvičit lze i vsedě
Lékaři obvykle označují za vhodnou aktivitu svižnou chůzi nebo nordic walking (zatěžuje o něco méně klouby). To však neplatí pro pokročilá stádia. U nich bývá někdy výhodnější jízda na kole nebo plavání, případně cvičení v bazénu.
Lidé ale mohou cvičit i vsedě na židli nebo vleže na zemi. Smyslem těchto cviků není jen to, aby si udrželi svaly v dobrém stavu, ale také to, aby si zároveň zachovali co největší pružnost těla. Včetně plného rozsahu pohybu kloubů a jejich správného postavení, ke kterému přispívá zejména rovnováha mezi svaly. Ta se naruší, jakmile jsou některé z nich oslabené, přetížené nebo zkrácené. To vše může pacient probrat s fyzioterapeuty a rehabilitačními lékaři. Nechat se od nich prohlédnout, případně se naučit doporučené cviky. Dobré je, když na začátku zkontrolují, jestli je dělá správně.
Nevhodnými typy sportů jsou všechny, u kterých dochází k nárazům, skokům a prudkým změnám pohybu (fotbal, volejbal, tenis, badminton, squash, ale třeba také běh). Naopak vhodná je jóga nebo taj-či. U nich lze zátěž přizpůsobit zdravotnímu stavu člověka. Zvyšují pružnost těla, snižují napětí svalů a zklidňují nás. Taj-či navíc zlepšuje koordinaci pohybů. To je významné s postupujícím věkem, kdy se u většiny lidí tato vlastnost naopak zhoršuje a bývá příčinou jejich pádů i úrazů.
Přidejte odpověď