Rozhovor s Hanou Mösnerovou, alias Bobinou, zakladatelkou sdružení Kamarádi otevřeného srdce
Střední Morava – Velké srdce, pochopení a pomoc nacházejí handicapované děti, mladiství a senioři u Kamarádů dobrého srdce. Toto občanské sdružení, které se zabývá canisterapií a muzikoterapií, založila osmapadesátiletá Hana Mösnerová z Nového Malína na Šumpersku. Dobročinnosti se však věnuje i v dalších projektech. Jako dobroteta Bobina, jak jí lidé říkají, pomáhá dětem v kojeneckých ústavech, domovech a nemocnicích. S dalšími dobrovolníky ze sdružení Dobrotety se také zapojila do charitativního programu Uháčkuj čtverec, který pomáhá opuštěným a nemocným dětem v Africe.
– Jak dlouho funguje vaše občanské sdružení?
Kamarádi otevřených srdcí působí už deset let, ale občanské sdružení jsem oficiálně založila až v roce 2008.
– Čím se sdružení zabývá a jak vzniklo?
Sdružení vzniklo díky zájmu klientů o canisterapii, což je terapie se psem, kterou jsem provozovala, a posléze i muzikoterapii. Díky setkávání se s handicapovanými lidmi mě napadlo, že by se mohli vzájemně poznat. Tak jsem v roce 2008 uspořádala první ples Kamarádů otevřených srdcí, který je mezi uživateli velmi oblíbený. Letos v únoru se konal už osmý ročník. Setkávají se zde klienti z celého Olomouckého kraje.
– Komu sdružení pomáhá?
S canisterapií a muzikoterapií působíme v několika různých zařízeních. Pomáháme v mateřské a základní škole v Šumperku a okolí, v nemocnici Šumperk na oddělení dlouhodobě nemocných, v centru sociálních služeb Duha Vikýřovice, v domově se zvláštním režimem Jedlí, v domově pro seniory Štíty, v domově pro seniory Libina, v lázních Bludov, v SONS Šumperk a ve speciálních mateřských a základních školách pracujeme s autisty i s širokou veřejností.
– Co dělá canisterapeut a muzikoterapeut?
Canisterapie je cvičení se psem. Jedná se pro pejska i terapeutku o velmi náročné a vyčerpávající cvičení, a to zvláště v případě, když pracují s tělesně i mentálně postiženými lidmi. V domovech důchodců návštěvy pejsků působí jako příjemné zpestření stereotypního dne. Je to pro ně rozptýlení. Hrou s pejskem se rozvíjí u dětí motorická činnost a podporuje se a rozvíjí fantazie. Pejsek napomáhá sbližování se s okolím a podporuje komunikativnost, zajišťuje pocit ochrany a jistoty. U tělesného postižení je canisterapie využívána především k rehabilitaci. Pejsek motivuje postiženého ke cvičení. Pes a terapeut tvoří jeden společný tým. Muzikoterapii provádím buď skupinovou, kde používám etnické nástroje a klienti na některé z nich sami hrají, nebo individuální, kdy většinou hraji já klientům. Jedná se o ležící lidi a v některých případech i hůř pohyblivé vozíčkáře. Používám rozdílné formy vzhledem k variabilnímu složení cílových skupin.
– Co vás vedlo k organizované dobročinnosti?
Znala jsem mladého chlapce na vozíku, se kterým jsem se potkala na jedné canisterapii a od té doby vznikla spolupráce mezi organizací, kterou navštěvoval, a mnou. Bydlela jsem kousek od jednoho takového zařízení. Navázali jsme řeč, když klienti s doprovodem chodili kolem naší zahrady, kde běhali psi a ti byli vlastně vodítkem k našemu vzájemnému seznámení. Postupně se mi hlásily další organizace, kam jsem také začala dojíždět.
– Jak vznikl název Kamarádi otevřených srdcí?
Před léty, když už jsem vymýšlela setkání mých klientů, mi pan Jiří Giesel nabídl svoje prostory H-clubu a zároveň vymyslel název akce a to Den otevřených srdcí. Sice k realizaci ten daný rok ještě nedošlo, ale název zůstal. Jen jsem změnila slovo den na slovo kamarádi.
– Jaké akce v rámci sdružení pořádáte?
Občanské sdružení Kamarádi otevřených srdcí pořádá každý rok v Bludově ples pro handicapované děti, mladé lidi a seniory. V dubnu máme Odemykání jara na kynologickém cvičišti v Novém Malíně a v prosinci Mikulášskou diskotéku s nadílkou a Zamykání roku v hotelu Dolte Sobotín. Na těchto akcích se setkáváme pravidelně v počtu sedmdesát až sto padesát lidí. Už jsme také dělali letní olympiádu nebo setkání s canisterapeuty a psovody.
– Působíte i v občanském sdružení Dobrotety. Čemu se věnuje?
Dobrotety jsou celorepublikovým občanským sdružením, jehož cílem je zejména psychicky i materiálně pomáhat nedonošeným miminkům a zdravotnickému personálu na neonatologických odděleních, dětem v dětských domovech, kojeneckých ústavech, dětských odděleních nemocnic, v azylových domech a konkrétním rodinám, které se ocitnou v náročných životních situacích. Dobrotety také přispívají organizační a osvětovou činností ke zlepšování situace nejen předčasně narozených dětí, ale i jejich rodičů.
– Jak dětem konkrétně pomáháte?
Na začátku se maminky společně scházely a tvořily dárečky a přáníčka pro rodiče předčasně narozených miminek. Již v prosinci 2012 z tohoto klubu vznikl charitativní projekt Dobrotety a byly vyhlášeny první materiální sbírky pro neonatologická oddělení v Praze, Plzni a Brně. V únoru 2013 se pomoc rozšířila také na kojenecké ústavy, dětské domovy, dětská oddělení nemocnic a azylové domy pro matky s dětmi po celé České republice. K tomuto rozšíření došlo především z toho důvodu, že spousta maminek, které se o nás dozvěděly, chtěly také pomáhat a nabízely nám oblečení a hračky po svých dětech. V březnu téhož roku proběhla první předávání v kojeneckých ústavech, dětských domovech a podobných zařízeních. Pro onkologii Motol jsme získaly dar v podobě maňásků, hraček, dětských knih, stolních her a spousty pohádkových DVD. Od prosince 2013 jsme registrované jako občanské sdružení. V prosinci loňského roku vznikla skupinka Dobrotety Šumperk a Dobrotety Olomoucký kraj, kde jsem se stala hlavní dobrotetou.
– Kde všude toto sdružení působí?
Působí v podstatě v celé republice. Jednotlivé kraje mají každý svou hlavní dobrotetu, která je ve spojení s jednotlivými zařízeními.
– Zapojila jste se také do projektu Uháčkuj nebo upleť čtverec. O co se tam jedná?
Ženy z různých koutů republiky se zapojily do tohoto charitativního projektu Knit a square, který pomáhá sirotkům, opuštěným dětem a dětem s AIDS v Jižní Africe. Cílem je vytvořit, uplést nebo uháčkovat čtverec libovolného vzoru a barvy o rozměrech dvacet krát dvacet centimetrů. Čtverce jsou pak dobrovolníky sešívány až na místě. Dobrovolníci kombinují v každé dece čtverce poslané z různých konců světa, různé barvy, vzory a styly. Pokud by byly zaslány již sešité celé deky, musela by organizace Knit a square platit za každý kus dovozní clo.
– Kolik čtverců je potřeba na jednu deku?
Pro jedno dítě potřebujeme celkem pětatřicet čtverců. Ty se sbírají na určených místech v republice a posílají se balíkem do Afriky. Zhruba desetikilový balík pojme čtyři sta čtverců a poštovné stojí kolem tisíce korun. Na poštovné se skládají pletařky. Zapojil se také Šumperk a okolí a sběrné místo pro tuto oblast je u mě doma.
– Jak vás mohou kontaktovat zájemci, kteří by se rozhodli pro dobročinnost?
Kontakt najdou na www.kamaradiotevrenychsrdci. cz nebo mi můžou rovnou napsat na můj e-mail dobrotetabobina@seznam.cz.
– Věnujete veškerý svůj čas dobročinnosti?
Působím také ještě v oboru vzdělávání. Jsem mezinárodní instruktorka organizace MISA, projekt MISP Masáže děti dětem, kde se Česká republika zapojila mezi osmačtyřicet zemí světa. U mě absolvovaly tento program děti z Mateřské školy Sluníčko Petrov nad Desnou a Základní školy Libina. Pak ještě působím jako celorepubliková zkušební komisařka canisterapie a jezdím přednášet program Jihočeské univerzity ve spolupráci s ministerstvem školství „Jak žít společně bezpečně“. Jedná se o přednášku, jak se chovat k cizím psům, aby nedocházelo k úrazům a smrtelným nehodám. A v neposlední řadě jsem pětinásobná babička, takže se věnuji také svým vnoučatům.
09.04.2015
VERONIKA HRABINOVÁ
Olomoucký deník
http://www.olomoucky.denik.cz/
Přidejte odpověď