Slunce svítí pro všechny je název akce, při níž se tělocvična v Klatovech proměnila v ateliér. A handicapované a zdravé děti v něm společně tvořily.
ilustrační foto: Lance Neilson / Flickr.com
KLATOVY / S devítiletým Pavlíkem se život nemazlil. Jako čtyřtýdenní miminko se musel pustit do boje s těžkým oboustranným zápalem plic. A do jeho dvou let byla jeho světem dětská postýlka, přistroje a hadičky z nich v jeho tělíčku. Ale Pavlík je bojovník a nevzdával se.
„Když se dostal k nám zdálo se, že své vrstevníky dožene. Ale bohužel, nebylo mu přáno, přišly další zdravotní komplikace. Vše vyvrcholilo, když se Pavlíkovi dostal obsah žaludku do plic a my jsme ho vezli polomrtvého do nemocnice,“ vzpomíná ještě dnes se slzami v očích na velmi těžké chvíle osmpadesátiletá Pavlíkova babička Květa Melicharová z Klatov. Ta společně s manželem o devítiletého vnuka pečuje.
„Vnouček zůstal bez rodičů a kdybychom se o něj nepostarali my, asi by se z postýlky už nikdy nezvedl. Když nám lékaři v Plzni tehdy říkali, že jen domov a domácí péče Pavlíka zachrání, ani na okamžik jsme nezaváhali,“ říká.
Od té doby utekl už nějaký ten pátek a Pavlík s kombinovaným postižením za tu dobu udělal velké pokroky. „Zbavil se břišního vývodu, už nesedí jen na vozíčku,“ chlubí se babička. A když začne mluvit o pokrocích postiženého vnoučka, oči se jí rozzáří. „Říkali nám, že má uzavřený mozeček a že ho musíme pomalu znovu otevřít. A myslím, že se nám to daří. Na začátku to byla hromádka, která nevěděla o světě. Nevnímal jej, neměl asi žádné pocity. Ale teď si každý okamžik užívá plnými doušky. Pája má upřímnou radost ze života, a dává ji najevo,“ je šťastná Květa Melicharová a připomíná, že jejího vnoučka baví auta, motory a technika. „Na takové pořady v televizi by se vydržet koukat pěkně dlouho. A takový Mr. Bean, to je pro něj obrovská radost. To se Pavlík směje na celé kolo,“ dodává Květa Melicharová, která nezastírá, že jim postižený vnouček obrátil život naruby.
Je to velký a dlouhý boj
„Není to vůbec jednoduché, je to velký boj. Ale když vidíte toho prcka, jak statečně bojuje, nemůžete ho nechat ve štychu. Je to velice náročný běh na hodně dlouhou trať, ale každičký pokrok, který Pavlík udělá, nás nakopne, žene dál. I když jsou to opravdu jen malinké střípečky, které se pomalu a dlouho skládají, je to i pro nás něco úžasného. Ten moment, kdy vidíte, že jsme zase o kousek dál,“ připomíná babička, která je velice ráda, že mají skoro „za humny“ speciální školu, kterou může Pavlík navštěvovat. „Denně ho vozíme do Základní školy speciální Diakonie Českobratrské církve evangelické,“ dodává Květa Melicharová, která si zmiňované zařízení nemůže vynachválit. Vyzdvihuje nejen skvělou odbornou péči o žáky, ale i spoustu pořádaných akcí a zmiňuje setkání v klatovské sportovní hale. „Musíme žít s nimi, a ne jen vedle nich. A to nás všechny takové a jim podobné akce učí,“ dodává Květa Melicharová.
„Setkání pracovníků, žáků a přátel Základní školy speciální Diakonie Českobratrské církve evangelické (DČCE) Merklín ve spolupráci se Základní školou v Čapkově ulici v Klatovech se uskutečnilo už podruhé. Akce s názvem Slunce svítí pro všechny má nenásilnou formou spojit žáky zdravé se žáky s postižením a umožnit pedagogům předání zkušeností s prací se žáky se specifickými potřebami,“ vysvětluje Martin Friš, učitel plzeňského odloučeného pracoviště ZŠ speciální DČCE Merklín, která je pro děti se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, pro děti s více vadami a pro děti s diagnózou autismus. Ta má druhé odloučené pracoviště v Sušici. A právě speciální pedagog Martin Friš vlastně může za to, že se taková akce zrodila. „Na Čapkovce jsem vlastně načal svou pedagogickou činnost. A věděl jsem o projektu Zdravá škola a tak jsem vedení školy oslovil. A to nám vyšlo maximálně vstříc. A už jsme uspořádali společně druhoé setkání,“ dodává Martin Friš.
Společně také malovali
Merklínská šedesátičlenná výprava si do v Klatovech parádně užila. Klatovští školáci si pro ně připravili zajímavý program. Merklínští plnili za pomoci klatovských školáků na několika stanovištích různé výtvarné a pracovní úkoly. Sportovní hala v Čapkově ulici se tak proměnila v jeden velký ateliér, v němž vznikla zajímavá díla, která budou mít svá místa na výstavách v obou školách.
„Martin Friš je obětavý, šikovný a skromný člověk. A pro nás je zárukou toho, že se akce povede, že bude opravdu dobrá. Proto jsme do projektu šli. A akce je významná pro obě strany. Handicapovaní mají možnost potkat se se zdravými dětmi. A i pro ně je velkým bonusem setkat se s handicapovanými. Přesvědčí se, že zvládají spoustu věcí a naučí se k nim chovat,“ vyzdvihuje setkání ředitelka ZŠ v Čapkově ulici v Klatovech Dana Martínková.
YVETTA CHMELOVÁ
5plus2
Přidejte odpověď