Rada vlády pro lidská práva žádá uzákonění zákazu umísťování dětí do sedmi let do ústavů. Do domovů a jiných zařízení by se mohly dostat jen ve výjimečných případech, postarat by se o ně měla díky pomoci a službám vlastní, nebo náhradní rodina.
Návrh paragrafů by měl být podle rady na stole do konce listopadu stejně jako návrh postupu sjednocení péče o děti pod jeden resort. Nyní spadá pod ministerstva práce, zdravotnictví a školství. Podnět rady by měla ve čtvrtek projednat vláda. Věnovat se mu začala před dvěma týdny, ale odložila ho.
ČR dlouhodobě sklízí kritiku domácích expertů i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle vedení asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. V roce 2012 tehdejší vláda schválila strategii péče o ohrožené děti. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014 a děti do sedmi let od letoška.
Rada žádá, aby vláda do konce listopadu dostala návrh změn zákonů, které možnost posílat mladší než sedmileté děti do ústavů omezí. Upřesnit by se měly i podmínky, za kterých by umístění bylo přípustné. Zákaz by měl začít platit postupně. Nejdřív by se týkal dětí do roku, později do tří let a nakonec do sedmi let. Prosadit by se měl ale maximálně do šesti let od začátku platnosti normy.
„Ústavní péče o děti je z hlediska mezinárodního práva nepřípustná, přičemž přípustná je nanejvýš taková pobytová péče, která bude mít komunitní charakter,“ uvedl výbor. Podotkl, že péče ve velkých ústavech je nevyhovující a není v nejlepším zájmu dětí.
Autoři návrhu zdůrazňují, že zákaz neznamená uzavření všech ústavů. Měly by se ale proměnit v malé domovy. „Některá zařízení dosud disponují mnoha desítkami lůžek, jejich průměrná kapacita je dle posledních údajů okolo 50 lůžek, a to navzdory odborným zjištěním o negativních účincích takové formy péče,“ uvedla rada v podnětu pro vládu. Dodala, že důvodem pro umístění do ústavu bývá často nepříznivá situace rodiny, problémy s bydlením a dluhy. Přispívá k tomu i nedostupnost služeb.
Podle rady by do konce listopadu měl být na stole plán snižování kapacity ústavů a zavádění služeb pro rodiny. Péče by se také měla sjednotit pod jeden resort. Rada uvedla, že systém a jeho řízení jsou nyní roztříštěné a pomoc není efektivní. Dodala, že jednotnou péči v EU nemají kromě ČR jen Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) se chtěla s kolegy ze zdravotnictví a školství loni na podzim na sjednocení péče pod svůj resort dohodnout. Podpis memoranda se ale neuskutečnil.
Podle rady se suma na ústavní péči nemění, i když dětí v ní ubývá. Na konci roku 2014 bylo v zařízeních 1213 dětí do tří let. V dětských domovech pro děti nad tři roky je kolem 5000 lůžek, počátkem loňského listopadu tam pobývalo 4300 dětí. Do péče o ohrožené děti v roce 2013 putovalo 8,2 miliardy korun. Ústavům připadlo 4,1 miliardy, náhradním rodinám 2,4 miliardy, azylovým domům a klokánkům 200 milionů. Prevence a terénní služby vyšly na 700 milionů. Za sociální pracovníky stát zaplatil 800 milionů. Do prevence se tedy dalo devět procent rozpočtu, do ústavů 52 procent.
Přidejte odpověď