Chronický únavový syndrom, nebo jarní únava?

Chronickým únavovým syndromem trpí až 40 tisíc Čechů – úplně se vyléčí jen polovina z nich. Jak ale poznáme, že se nejedná „jen“ o jarní únavu? To prozradil docent Lubomír Novák (foto), vedoucí interního oddělení Kliniky GHC Praha.

Bolesti hlavy, poruchy spánku, unavené svaly nebo deprese – to vše jsou příznaky jarní únavy. Spolu se zvýšenou teplotou však i chronického únavového syndromu. Ten nejčastěji postihuje ženy ve věku od 25 do 45 let. Zhruba 65 procent nemocných tvoří alergici. Většina lidí v tomto období chybně zaměňuje onemocnění za pouhou jarní únavu.

„Pro chronický únavový syndrom je typická vracející se únava, která trvá déle než půl roku a způsobuje více než 50 procent snížení životní aktivity. Únava má charakter vyčerpání organismu a činí jakoukoli fyzickou či psychickou činnost téměř nemožnou.

Dalšími příznaky mohou být bolesti hlavy, poruchy spánku a paměti nebo neschopnost soustředění. Častá je nervozita, deprese, psychické vyčerpání, zvýšená teplota, bolesti svalů nebo kloubů, bolesti v krku, zvětšené uzliny na krku nebo v podpaží,“ popsal příznaky onemocnění docent Lubomír Novák, vedoucí interního oddělení Kliniky GHC Praha.

Lidé často chronický únavový syndrom zaměňují za jarní únavu, ta však má mírnější průběh a její léčba je výrazně snazší. Jarní únava je přechodný stav, který je způsoben převážně deficitem určitých vitaminů a látek s antioxidačním působením. Ve srovnání s únavovým syndromem netrvá jarní únava déle než šest měsíců a lze ji vyléčit úpravou stravy a životosprávy.

„Léčba syndromu chronické únavy je obtížnější. Podle některých amerických studií se úplně uzdraví méně než 50 procent lidí. Výskyt syndromu chronické únavy v populaci se odhaduje na 40–400 nemocných na 100 tisíc obyvatel. V Česku by tedy mohlo být až 40 tisíc nemocných. Většina diagnostikovaných případů jsou ženy ve věkovém rozmezí 25 až 45 let. Obecně panuje názor, že dnešní uspěchaný a nevyvážený životní styl je náročnější pro ženy, protože zvládají více rolí najednou. Není například výjimkou, že ženy na mateřské dovolené zároveň pracují. Dostávají se proto do stresových situací častěji než muži,“ vysvětlil MUDr. Novák.

Rizikovými faktory jsou vysoké pracovní nasazení, dlouhodobé psychické a fyzické přepětí, stres a neschopnost relaxovat. Onemocnění se vyskytuje u lidí, kteří hůře zvládají stresové situace. Lidé s únavovým syndromem mají častěji poruchy imunity, asi 65 procent tvoří alergici. Častým spouštěcím faktorem bývá chřipka či kvasinkové infekce.

„Chronický únavový syndrom je onemocnění, které nelze léčit přímo. Je nutné ovlivnit jeho příznaky a spouštěcí faktory, jako jsou například déletrvající virózy nebo zátěžový způsob života. Důležitá je vstupní konzultace, během které v jeden den provede lékař klinická, laboratorní a zobrazovací vyšetření. Díky výsledkům získá komplexní informace o zdravotním stavu pacienta a navrhne postup léčby,“ dodal Novák.

Chronický únavový syndrom není zcela novým onemocněním. Termín byl poprvé použit v USA už ve 30. letech minulého století. Souvisel s epidemií náhle vzniklé a déle trvající únavy, která se objevila ve vesničce Incline Village v roce 1934. Epidemie se objevila u většího množství lidí s velkým smyslem pro odpovědnost a povinnost, kteří byli zvyklí podávat vysoké pracovní výkony. Jednoznačná příčina tehdy nebyla odhalena. Diagnostická kritéria chronického únavového syndromu byla definována až v roce 1988.

invArena

MUDr. Jan Činčura

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.