ČT 24 nabízí další pohled na podobné tragédie. Hostem ve vysílání je Vladimír Voska, vedoucí psycholog Policie České republiky. Na místě pomáhají vaši kolegové, jaké od nich máte informace?
mluvčí 5,
——————–
Já zatím mám nějaké předběžné kusé informace, nemám kompletní, protože my v té akutní fázi naše kolegy necháme pracovat, nemůžeme s nimi teď mluvit a neustále od nich ty informace chtít, čili my víme, že ten náš systém krizové intervence perfektně zafungoval, že ihned po události se tam dostavila koordinátorka psychosociální pomoci té události, která ihned a shromáždila krizové interventy a začala organizovat ty potřebné práce. Do toho jsme se začali navzájem síťovat i s dalšími bezpečnostními sbory, dalšími organizacemi, které nabízejí pomoc, takže, ale ty čekáme, až co dostaneme za informace od té koordinátorky, co je vlastně zapotřebí na místě dělat a jestli jejich síly, to znamená síly pražských krizových interventů, stačí a jsme jim k dispozici.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Kolik těch interventů na místě máte?
mluvčí 5,
——————–
Já to přesně nevím, protože se tam asi sjížděli postupně, ale my v nějakém horizontu jsme schopni se zmobilizovat v rámci policie a můžou tam být i desítky krizových interventů, pokud bude potřeba.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Vy jste říkal, že máte kusé informace, zkusíte se alespoň podělit právě o ty kusé informace.
mluvčí 5,
——————–
Vím, že vím, že ten tým se tam sešel, že začaly mapovat tu situaci, ale jako nemám přímo informace z místa, z místa té události, jak ti lidé jsou zasaženi, co se tam přesně děje. Komu přesně teď pomáhají, to teď nevím.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Můžete v obecné rovině popsat, jak vypadá krizová intervence právě v těchto prvních hodinách po takovéto tragédii.
mluvčí 5,
——————–
No, ano, ono je to spíš taková první psychická pomoc, kdy samozřejmě ti, kteří potřebovali lékařské ošetření, jsou odvezeni, to je to prvotní, co se tam dělá. S těmi se zatím jako nepracuje se ošetřit a psychologové se snaží navázat kontakt s těmi lidmi, kteří byli tou situací bezprostředně zasaženi, to znamená ti ostatní s lidé, vědci a případně další personál v té budově a snaží se jim zajistit základní potřeby, základní informace a v nějakém bezpečném místě zjistit jejich aktuální, aktuální stav. A ta situace samozřejmě je velmi rychlá, ty lidé se asi nebudou chtít zdržovat na místě příliš dlouho, takže se jim snaží předat ty základní informace a základní kontakty, kam se ti lidé můžou, pakliže to místo opustí, obrátit, pokud by potřebovali pomoc psychologa nebo nějakého další nebo nějakou další pomoc.
Roman Fojta, moderátor
——————–
My jsme slyšeli od předchozích respondentů, že těch evakuovaných byly minimálně desítky, možná dokonce více než 100. Čili jak v takových chvílích psychologové zjišťují, kdo konkrétně potřebuje pomoc? Zajímá mě přesně ten konkrétní postup na místě.
mluvčí 5,
——————–
Pokud jsou ty svědci nebo ty účastníci té tragédie evakuálně na nějaké konkrétní místo, tak tam jsou přítomni i ti interventi, kteří se snaží postupně s každým zkontaktovat, ale samozřejmě si v první řadě všímají těch lidí, kteří aspoň vizuálně nějakou pomoc potřebují a můžou to být různé extrémní reakce, které jsou viditelné, ať už jako emoční, ale zároveň víme také, že si musí všímat i lidí, kteří si třeba neprojevují nijak a naopak jsou sami v tichosti, s nikým se nebaví, čili snaží se všímat nějakých projevů, mluvit, mluvit s nimi, ptát se jich na jejich potřeby, co právě potřebují a dát jim ty informace, pomoct jim v tom, se zorientovat v té situaci a být s nimi nějakou chvíli a třeba sdílet ty emoce a pak následně tedy jim doporučit nebo je nasměrovat, co dál a nějak je edukovat.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Říkáte, že je potřeba sdílet emoce z vaší zkušenosti, z vaší praxe, jak rychle se po takové tragédii projevují? Mám na mysli ten prvotní šok, kdy pomíjí, kdy ti lidé si začnou uvědomovat, co se stalo a nějak na to reagují.
mluvčí 5,
——————–
To je velmi individuální, koho teď ty emoce? Nemusí se projevovat vůbec a v nějakém časovém horizontu teprve to na člověka dolehne, může se projevit nějaké symptomy toho stresu, nemusí se těm lidem dobře spát, nemusí mít chuť na jídlo, na pití, ale nemusí si to třeba spojovat ani s tou situací prvotně, takže, ale je to strašně individuální, takže někdo může reagovat velmi bouřlivě ihned v té situaci, někdo s odstupem několika hodin, dnů, týdnů je to se opravdu jako nedá říct.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Rozumím, přesto se zeptám. Liší se ta pomoc, kterou potřebují ti, kteří třeba byli přímo u té střelby, viděli, jak pachatel někoho zastřelil a třeba u těch, kteří byli v budově, v podstatě nic neviděli, stihli utéct. Jsou tam nějaké patrné rozdíly, které, byť já rozumím, že je to individuální, které se dají zevšeobecnit.
mluvčí 5,
——————–
Tak jenom selským rozumem. Samozřejmě ten, kdo byl blíž, byl vystaven tomu nebezpečí nebo viděl něco traumatizujícího, tak předpokládáme, že, že ta jeho reakce může být intenzivnější, že to bude jakoby hlubší a víc traumatizující zážitek. Takže k tomu tak ty interventi přistupují, na druhou stranu opakuji se, a vy jste to taky říkal, může to být individuální a i člověk, který v té budově byl ohrožen a nebyl vůbec ohrožen nebo jenom procházel okolo. Tak, protože jsme každý nějak jinak nastaven, může to nasednout na nějakou jeho psychiku, na nějaké jiné události a naopak může mít horší důsledky někdo, kdo přímo ohrožen nebyl, takže jenom ten prožitek toho nebezpečí, které bylo navíc, jako můžou se stát i situace, že budou lidé, kteří tam na tom místě v tuto chvíli třeba měli být a z nějakého důvodu v té budově nebyli, protože se museli třeba vrátit domů pro něco atd. nebo odešli dřív, než měli a stejně tak i tyto lidi ta tragédie může zasáhnout.Mohli být ohroženi, takže, ale my často samozřejmě tyto lidi ani nemůžeme kontaktovat. A stejně tak to bude problematické, nevím, kolik tam bylo osob evakuováno, já mluvit se všemi těmi zasaženými osobami, ale proto jistě budou jim předávány nějaké kontakty, telefonické linky, informace a případná pomoc bude určitě i zveřejněna postupně.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Jak složitá psychicky je taková situace pro a příbuzné, rodiče těch, kteří byli třeba v té budově, když rodič, který se dozví z televize, že se něco děje, že se střílí na fakultě, kde studuje jeho dítě, jak náročné to bývá právě pro tyto příbuzné.
mluvčí 6,
——————–
Velmi náročné.
mluvčí 5,
——————–
Částečně jsem o tom mluvil, že i lidé, kteří tam vlastně vůbec nebyli, tak můžou být velmi zasaženi, předpokládám, že ty zasažené osoby, které byly na místě, jsou, budou většinou mladí lidé, čili se dá předpokládat, že jejich rodiče byli ihned informováni, byli v šoku a co je naprosto nejzásadnější, že potřebujou ty informace, co se stalo jejich dítěti, potřebují se spojit a, a. To v podstatě nejzákladnější potřeba, takže předpokládám, že tam, kde si ihned ti blízcí a příbuzní ověřili, že jejich syn, dcera jsou v pořádku, že, že ten šok zažili, ale že, že budou v pořádku. Horší je tam, kde se to spojení třeba dosud ještě třeba nepodařilo z nějakých důvodů a žijou v nejistotě, jsou teď ve velkém napětí, tam to bude horší. Samozřejmě, pokud by se to týkalo dokonce i případných pozůstalých, tak tam nastává další fáze práce krizových interventů.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Když se na tu situaci podíváme, řekněme, z dlouhodobého hlediska, za jak dlouho se třeba můžou projevit případné nějaké reakce na tuto událost a jak lidé poznají, že to je právě ještě reakce na tuto událost, jak poznat ten moment, kdy třeba bych měl vyhledat nějakou odbornou pomoc.
mluvčí 5,
——————–
Ty reakce jsou v řádech dnů a několika týdnů, tak je to tzv. akutní reakce na stres, pomoc vyhledat ty lidi samozřejmě můžou, ale nemusí jít vůbec nic, o nic mimořádného.Ty následky Aby měli V nějakém časovém horizontu Vymizet a pokud by to ty nějaké příznaky a nespavost, nechutenství, obavy atd. další problémy psychické přetrvávaly třeba v řádu už 23 měsíců, tak už by se mohlo jednat o rozvíjení se nějaké posttraumatické a stresové poruchy a tam bych se za to i přimlouval, aby ti lidé tu pomoc vyhledali určitě, ale jako jistě můžou vyhledat kdykoliv, v jaké fázi. A my teď jako vlastně, co tam ty interventi dělají a je vlastně tohle to riziko rozvoje posttraumatické, intervenční, posttraumatické stresové poruchy minimalizovat.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Říká vedoucí psycholog Policie České republiky Vladimír Voska, děkuju za váš komentář.
Přidejte odpověď