Zákaz sociálních sítí pro děti pod 15 let

ČT 24

Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl plošný zákaz používání sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Své rozhodnutí oznámil krátce po tragickém útoku na škole, kde čtrnáctiletý žák zabil nožem vychovatelku. Macron svůj návrh zdůvodnil rostoucím násilím mezi mládeží a potřebou lépe chránit děti před nebezpečným obsahem na internetu. Podle jeho plánu by sociální sítě měly povinnost důsledně ověřovat věk uživatelů, například pomocí rozpoznávání tváře.

Emmanuel Macron, francouzský prezident Na evropské úrovni začneme mobilizovat. Jsem pro zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 15 let. Můžeme to udělat, protože všechny platformy mají možnost ověřit věk pomocí rozpoznávání obličeje nebo věkových identifikátorů.

moderátorka ČT Probereme to se dvěma odborníky a těmi jsou Martin Jan Stránský, primář neurologie z Yale School of Medicine, ředitel Polikliniky na Národní. A druhým hostem je Jan Janča, ředitel digitální agentury Cognito a mimo jiné člen Asociace BIZ. Dobrý večer.

Pánové, jste oba tým Macron, to znamená, zakázali byste sociální sítě dětem do 15 let? Pane Stránský, začněte.

Martin Jan Stránský, primář neurologie, Yale School of Medicine, ředitel Polikliniky na Národní Určitě, a to na základě víceméně velice známých mezinárodních studií, který naprosto jasně jakékoliv pochybnosti dokazují, že používání sociálních sítí, hlavně ve větším časovým rozměru naprosto přímo souvisí s negativními neurologickými a psychologickými dopady u mládeže.

Jana Peroutková, moderátorka ČT Pane Jančo, a vy?

Jan Janča, člen Asociace.BIZ, ředitel Cognita Tak já na to mám asi dva pohledy. Tak jeden pohled je jako rodič, kdy samozřejmě chápu, že já chci minimalizovat nějaké potenciálně negativní dopady sociálních sítí na děti, na druhou stranu jako člověk, který se zabývá technologiemi a webovými technologiemi a sociálními sítěmi prostě mnoho let, tak vidím, že ten samotný zákaz je vlastně technologicky nerealizovatelná záležitost, protože už dnes jsou nějaké věkové meze nastavené třeba na Facebooku na 13 let a děti to bez problémů obejdou, protože děti kolem 10 let jsou mnohdy digitálně zdatnější než jejich vlastní rodiče, takže z tohoto hlediska si myslím, že to není dobrý nápad a navíc si myslím, že v historii máme i třeba v mé generaci, o které se říkalo, že byla vychována televizí, tak máme i mnoho příkladů, kdy se staly podobné incidenty, o jakých se mluví teď ve Francii. To například, když Oliver Stone natočil film Takoví normální zabijáci, tak po jeho uvedení následovala vlna nějakých vražd inspirovaných tady tím filmem a v té chvíli se taky začalo mluvit o různých zákazech kina pro děti a podobné věci. Nemyslím si, že to je věc, která by dávala smysl. A třetí věc, kterou tam vidím, je, že prezident Macron nesleduje bezesporu jenom ten politický kapitál, který z toho je možný v současné chvíli nějak vytěžit, ale také ekonomický, protože jak Evropská unie, tak především Francie dlouhodobě bojuje s americkými technologickými giganty, kam samozřejmě patří i sociální sítě. Meta. Snaží se je nějakým způsobem omezit a nějaký takovýto nástroj by mu dal možnost vytvořit třeba ve Francii nějakou státem řízenou konkurenční síť, ke které by měl lepší přístup a mohl je lepším způsobem regulovat. Nemluvím ani o tom, že by byly značné příjmy z reklamy.

moderátorka ČT Pane Stránský, vy byste měl nějaký návod, jak to udělat, jak to ohlídat, jak se vyhnout škodlivému obsahu. A není fakt, nesvádíme všechno neoprávněně na sociální sítě?

Martin Jan Stránský, primář neurologie, Yale School of Medicine, ředitel Polikliniky na Národní Já si myslím, že to, co tady bylo řečeno, je sice velice důležitý, ale reprezentuje to určitý aspekty našeho vnímání naší společnosti a technologie jako takové a musíme se víceméně vrátit k tomu, co jsem řekl a tj., že vlastně tady ty dopady jsou naprosto jasně nezpochybnitelné i na anatomické úrovni, mozcích mladých dětí. Je to úplně to stejný, jako kdybychom zabránili nebo dovolili dětem používat digitální heroin nebo drogy nebo zbraně. Samozřejmě, že nikdy to nemůžeme úplně ovlivnit, ale ty nejmladší generace rodičů vlastně mají bohužel určitý vnímání na sociální sítě a na technologii jako takovou, že vlastně patří do běžného každodenního života každého dítěte a tady vlastně už víme, že tohleto má velice nebezpečné a negativní důsledky. Abych přímo odpověděl na tu otázku, tak ty zákazy se už dějou, samozřejmě, nelze nic nikdy zakázat stoprocentně, ale už jsou určitý země, kde vlastně to zakazují, určitý státy ve Spojených státech, dokonce se to i pokutuje ve Floridě ve výši 50 000 USD. Australský premiér nedávno zakázal mobilní telefony a sociální sítě pro děti v Austrálii do 15 let. Takže ty zákony určitě se dají zformulovat a dají se zavést. A pak samozřejmě druhá věc je jejich udržování, ale tady skutečně se jedná o velice vážné celosvětové riziko, které ohrožuje celou generaci velice podobně jako používání drog. Mimochodem sociální sítě jsou vymyšleny, aby vlastně fungovaly jako droga přes zvýšení hladinu dopaminu, což je návyková látka, takže skutečně se jedná o velice vážnou krizi, která se týče naší mládeže. A nejenom já jako lékař, ale i ostatní kolegové jsme zásadně pro to, aby se tohleto zakázalo a limitovalo co nejvíce.

Jana Peroutková, moderátorka ČT Mluvíte o zemích, které už si s tím nějakým způsobem poradily nebo hledají řešení. Já přidám země, které zařadily film Adolescent do výuky školákům Británie, některé části Belgie, ale třeba francouzská ministryně školství ho chce taky zařadit do výuky. Ona říká, cituji: „Může chránit chlapce před vtažením do víru nenávisti a misoginie.“ Pánové, viděli jste to, co na to říkáte? A pustili byste ho taky českým dětem? Je to způsob, jak třeba děti edukovat, pane Jančo?

Jan Janča, člen Asociace.BIZ, ředitel Cognita Já jsem to viděl, musím říct, že mě to jako otce velmi zasáhlo, především vlastně ta beznaděj toho tatínka, který je tam tím druhým nebo hlavním dospělým hrdinou. Na druhou stranu se musím vrátit k tomu, co říkal pan profesor. Samozřejmě já nejsem psycholog, psychiatr, nerozporuju vůbec výzkumy, o kterých mluví, a vím, že podobné byly právě i co týče využívání televize, nicméně chci k tomu říct, že právě seriál Adolescent krásně ukazuje, kde je ten zdroj toho problému, protože ten problém začal, nebyl jenom o tom, že ty děti využívaly sociální sítě. Ten zásadní problém, který tam byl, bylo nefunkční školství, když jste se podívali na tu školu, tak tam bylo o tom, že ten jejich třídní vůbec neplnil funkci, jakou by třídní měl mít a byla to ukázka dystopie rozpadu těch základních hodnot, které by ta škola měla nějakým způsobem vtiskovat těm dětem. A já jenom říkám, že my jako společnost nebo jako osoby bychom se neměli tak lehce vzdávat svých práv a nechat předávat některé své svobody tak jednoduše státu s tím, aby rozhodl o tom, co má být zakázáno a co ne.

moderátorka ČT Pane Stránský, co vy na to?

Martin Jan Stránský, primář neurologie, Yale School of Medicine, ředitel Polikliniky na Národní Já si myslím, že tohle je velice zajímavá myšlenka, jenže já bych ji trošku obrátil. Já si myslím, že bychom se měli vrátit k našim povinnostem hlavně jako rodiče a jako společnost věnovat se svým dětem. Když se podíváme na tu statistiku sociálních sítích a dětí v České republice, tak průměrné dítě se kouká na sociální sítě 4–4,5 hodin denně. Co proboha v tom dělají 4–4,5 hodin denně? Neměly by si mezi sebou hrát, neměly by se učit sociální dovednosti, neměly by být s rodinou, neměly by být venku a ne vevnitř uzavřený? Takže já děkuju za tu poznámku. Skutečně to ukazuje na mnohem širší problematiku naší celé společnosti.

Jana Peroutková, moderátorka ČT Pánové, a já vám děkuju za vaše komentáře, dobrou noc.