Místostarosta centrálního obvodu Karel Karika strávil den na vozíku. Do trolejbusu se nedostal, když spadl, na pomoc na zemi čekal osm minut.
Ústí n. L. – Jak se žije člověku na vozíku, si na vlastní kůži vyzkoušel druhý muž centrálního ústeckého obvodu Karel Karika. Po jednodenní zkušenosti je zděšen, jak to mají na hrbolatém Mírovém náměstí těžké vozíčkáři i matky s kočárky.
„Pár let mě zajímá, jak v Ústí žijí handicapovaní. Půjčil jsem si od kamarádky Terezky invalidní vozík a vyjel do ulic. Nečekal jsem zázrak, ale realita mě zaskočila. Za cukrárnou Barborka přišel nepříjemný hup, z vozíku jsem spadl. Osm minut jsem ležel, než se někdo začal starat, jestli nepotřebuji pomoc. Už vím, že se člověk na vozíku přes Ústí sám bez cizí pomoci nedostane,“ popisuje Karika.
Myslel si, že jeho den na vozíku bude pohoda. Když ale ležel na zemi, nikoho nezajímal. Pomohl mu neznámý člověk. „Bez něj bych musel měnit svůj plán zdolat trasu sám,“ říká.
V plánu měl návštěvu u očního lékaře v poliklinice. „Do trolejbusu jsem se sám nedostal. Tak jsem jel ulicí na vozíku, ale v půli cesty jsem to vzdal a volal kamarádu Alešovi. Dali jsme kávu ve Vladimiru a šli do Hraničáře,“ krčí rameny Karika.
Ani tam se ale podle něj invalida bez cizí pomoci nedostane. „Schod vysoký 15 centimetrů je problém. Ústí je pro handicapovaného samá bariéra,“ tvrdí místostarosta. Stejně to vidí Terezka, od níž si půjčil vozík. „Tristní jsou veřejná WC. Musíte hledat místo pro vás přístupné, ono to skoro nikde nejde,“ kritizuje.
Podle opozičního zastupitele Davida Daduče je problém Ústí v tom, že město neví co s handicapovanými. „Nemá pro ně zkrátka žádný plán, jiná města ano,“ upozorňuje.
RADEK STRNAD
Ústecký deník
http://www.ustecky.denik.cz/
Přidejte odpověď